Ze světa kovových známek (9) Známky potravních (konzumních) spolků a družstev
Rozvoj potravních spolků v rakouských zemích nastal po liberalizaci podnikání
odstartované vydáním živnostenského řádu r. 1859 a obchodního řádu v roce 1862.
Po schválení spolčovacího zákona roku 1867 byly svépomocné potravní spolky definovány
jako hospodářské spolky a od vydání družstevního zákona roku 18731 působily jako
výdělková a hospodářská společenství.
Posláním potravních spolků zakotveným v jejich stanovách bylo nakupovat zboží denní potřeby pro domácí použití od v ýrobců a prodávat je členům za minimální ceny. Založením svépomocného spolku čelili zaměstnanci truck-systému2 do jeho zákazu v Rakousku-Uhersku v roce 1870, kter ý ale někde dál ve skryté formě přetrvával v továrních konzumních prodejnách
ovládaných podnikateli3.
Svépomocné spolky a později podnikatelská družstva, které měly v obchodní a někdy i v ýrobní sféře konkurovat podnikatelům a zlepšit tak životní úroveň členů, počaly vznikat v 60. a 70. létech XIX. století. Ideologem a zároveň i jedním z iniciátorů svépomocného hnutí v Čechách byl v té době JUDr. František Ladislav Chleborád (1839–1911). Vzorem mu byl německý model svépomocného hnutí, učení Schulz-Delitsche, a anglický spolek Rochdale Pioneers, u nás uváděný jako Poctiví pionýři (zákopníci) Rochdalští4, o jehož činnosti obsáhle referoval v přednáškách a časopisecky. F. L. Chleborád stál u vzniku a byl prvním předsedou nejznámějšího svépomocného spolku pražského Oulu založeného roku 18685. Podle Oulu byly zřizovány podobné svépomocné spolky v Praze i na venkově. Spolek po odchodu Chleboráda pro osobní rozpor y a špatné hospodaření byl nucen ukončit činnost 18. července 1875.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
Osmanské mince Na území Slovenska
V novovekých dejinách Uhorska a teda aj Slovenska zohrávali dôležitú úlohu zahraničné razby. Z nich tvoria špecifickú skupinu turecké mince, ktoré tu mali zvláštne postavenie.
Intenzita ich prieniku závisela od Turkami okupovaných území. To znamená, že osmanské mince mali iné postavenie na územiach, ktoré boli pod priamym tureckým vplyvom a iné v okrajových častiach. Keďže územie dnešného Slovenska bolo len čiastočne okupované Turkami, prípadne časť z neho podliehala priamo uhorskému kráľovi, osmanské mince tu zohrávali zvláštnu úlohu. Preto sa pokúsme bližšie analyzovať ich vplyv v tejto časti vtedajšieho Uhorska.
Po roku 1526 a drvivej moháčskej porážke Turci čoraz intenzívnejšie prenikli do Uhorska. O tri roky neskôr opätovne zorganizovali obrovskú výpravu namierenú proti Viedni, ktorej jeden prúd prechádzal okolím Bratislavy. Práve počas tohto ťaženia sa obyvatelia Slovenska prvýkrát oboznámili s Tureckými vojskami a na vlastnej koži pocítili ich ničivý vpád. Počas prvého vpádu roku 1529 vyplienili okolie Čuňova a Rusoviec, ktoré sú dnes súčasťou Bratislavy. V nasledujúcom roku sa dostali do okolia Trnavy, kde je pravdepodobne doložený ich prvý bojový stret na našom území. Turecké vojská sa v rámci ťaženia rozdelili do viacerých prúdov a plienili väčšiu časť západného Slovenska. Ich oddiely sú doložené pri Nových Zámkoch, Topoľčanoch, časť z nich drancovala Pohronie až po Levice, Vráble, Zlaté Moravce a pod.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
ZLATÉ MEDAILE.CZ