Slovenská koruna Stručná historie jedné měny
Připomínáme-li si 20 let od vzniku české měny, nelze nevzpomenout také její stejně starou sestru – slovenskou korunu. Ta stejně jako česká měna vznikla k 1. lednu 1993 jako nástupce československé koruny na území nově vzniklé SR.
Připomínáme-li si 20 let od vzniku české měny, nelze nevzpomenout také její stejně starou sestru – slovenskou korunu. Ta stejně jako česká měna vznikla k 1. lednu 1993 jako nástupce československé koruny na území nově vzniklé Slovenské republiky. Okolnostmi, které předcházely vzniku dvou samostatných měn, jsme se krátce zabývali v předchozím článku, proto si blíže přibližme jen události po roce 1992, tedy roku, kdy se politické reprezentace obou nástupnických zemí rozhodly ukončit soužití ve společném státě.
O zavedení slovenské měny se poprvé začalo diskutovat po přijetí Deklarace o svrchovanosti Slovenské republiky ze 17. července 1992. V té se Slovenská národní rada de facto vyslovila pro osamostatnění Slovenska od zbytku republiky a vzniku vlastního suverénního státu. Je však nutno připomenout, že se v žádném případě nejednalo o blesk z čistého nebe, nýbrž
o vyústění téměř dvouletého sporu o podobě federace1. Jejím přijetím však nastal už jen nezvratný proces vedoucí k rozpadu Československa. Václav Havel v reakci na toto usnesení ještě téhož dne oznámil odstoupení z funkce prezidenta a mezi politickými reprezentacemi začala jednání o rozdělení federace. Ústavní zákon o zániku Československa nakonec Federální shromáždění 25. listopadu schválilo a definitivně tak sečetlo dny společného státu Čechů a Slováků.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
Peníze v moderních českých dějinách Rozhovor s autorem knihy
Knih o penězích nebude patrně nikdy dost. „Naše“ téma se dá rozebírat z mnoha a mnoha úhlů.
Jeden z nových pohledů nabízí kniha z pera mladého autora, historika Romana Vondry, která vyšla v nakladatelství Academia. S autorem jsme si o ní krátce popovídali...
Pro koho je vaše kniha určena?
Kniha je určena pro široké spektrum zájemců. Může být odrazovým můstkem pro začínající numismatiky, neboť hodně numismatického materiálu ukazuje a přináší i řadu praktických rad, může sloužit studentům, alespoň těm, kteří s historií, dějinami ekonomiky a peněžním a měnovým vývojem v rámci svých oborů přijdou do kontaktu. Ale myslím, že to spektrum čtenářů může být dost široké, ne každý si může větší sbírku finančně dovolit a řada mezidobových srovnání může být zajímavá, jak vymírají pamětníci, můžeme se toho od generací našich dědečků a babiček dozvědět stále méně. Za mého dětství ještě člověk tu a tam narazil na pamětníky narozené před rokem 1900, dnes jsou již všichni po smrti. Má babička pamatovala ještě velkou hospodářskou krizi, v té době jí bylo zhruba dvacet, dnešní děti již mají babičky narozené někdy kolem roku 1950. Zkrátka je to takové ohlédnutí. Peníze jsou zkrátka, ať chceme či nechceme, součástí našich životů. Komunisté se svými sny, že je zruší, byli úplně vedle. Já ani navíc nevěřím na futuristické předpovědi o tom, že jednou zůstanou jen platební karty. Umíte si představit, že budou mít terminály i majitelé drobných krámků na vesnicích, umíte si představit, že babička odněkud z Krkonoš bude zadávat pin , když si půjde jen pro pět housek a mléko? Já tedy ne. Už dnes to v mnohých obchodech dost zdržuje. A co teprve děti? Ty platební karty mít nebudou nikdy, to by bylo legislativně dost složité. Ty si budou vždy kupovat čokoládu a bonbóny za kapesné.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013.