100. VÝROČÍ NAROZENÍ JOSEFA KAINARA Pamětní mince 200 Kč 2017 III
Třetí pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 100. výročí narození Josefa Kainara, kterou vydala Česká národní banka 14. června 2017 na základě vyhlášky č. 154/2017 Sb.
Třetí pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 100. výročí narození Josefa Kainara, kterou vydala Česká národní banka 14. června 2017 na základě vyhlášky č. 154/2017 Sb.
Všestranný umělec, spisovatel, básník, dramatik, textař, novinář, překladatel, výtvarník a hudebník Josef Kainar se narodil 29. června 1917 v Přerově. Již v době studia na gymnasiu publikoval ve studentském časopise a po maturitě studoval Filosofickou fakultu University Karlovy. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 pracoval v dělnických profesích a příležitostně účinkoval jako houslista a kytarista v tanečním orchestru. Od roku 1940 samostatně publikoval, stal se členem Skupiny 42, textoval zahraniční písně, ale zhudebnil i svoje texty. Jeho poezie byla inspirována jazzem a blues. Po válce pracoval v redakci deníku Rovnost a od roku 1947 byl spisovatelem z povolání.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (35) Hornické známky
Jedním z nejstarších druhů účelových ražeb jsou známky související s důlní činností.
Zvláštní horní ražby vznikly již v období antiky, rozšířené pak byly ve středověku a raném novověku, a to i v Českých zemích. Průmyslová revoluce vrcholící v 19. století přinesla vlnu ražby moderních důlních účelových známek, která přetrvala i ve století následujícím.
Speciální známky pro doly se pravděpodobně užívaly v římském impériu, kde byla těžba zvláště kovů na vysoké úrovni. Malé bronzové ražby (17-18 mm) s portréty Traiana, Hadriana, Romy či bohů kovů Apollona, Diany, Marse a Venuše a rubními nápisy METALLI DARDANICI, PANNONICI, VLPIANI, METAL(IS) AVRELIANI apod., někdy označené SC (se svolením senátu), bývají dávány do souvislosti s těžbou kovů v Illyricu. Jejich značná vzácnost zatím nedovoluje vyslovit konečný soud1. Nejstarší české horní známky jsou pozdně středověké ražby z Kutné Hory, jejichž společným znakem je oboustranně stejný obraz a průměr kolem 24 mm. Tři z nich popsal Josef Neumann (Neumann 1868, č. 28802-3, tab. 66 a č. 32953, tab. 71) (obr. 1-3). Později tyto ražby doplněné o dvě podobné uveřejnil Viktor Katz (Katz 1933), který legendy na nich uvedené interpretoval jako názvy dolů2. Na obrázku 4 je známka s opisem DIE GRVB CZWM GREIFFEN, tedy dolu U gryfa (Katz 1933, č. 5). Podobnou dosud neznámou důlní známku s liščí hlavou zveřejnil E. Polívka (Polívka 2003).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
