Mince s biblickými motivy (1)
Volná řada zlatých desetišekelových
Území dnešního Státu Izrael je kolébkou tří abrahamovských či monoteistických náboženství – judaismu, křesťanství a částečně též islámu. Téměř před čtyřmi tisíciletími si Hospodin vyvolil Abrahama a řekl mu, aby odešel ze svého rodiště, z Mezopotámie, a šel do země, kterou mu ukáže. Tou zemí byl právě Kenaán. Bůh pak tuto zemi zaslíbil Abrahamovi a jeho potomkům, z nichž pak postupně vzešlo dvanáct izraelských kmenů. Koncem 13. století př. n. l., kdy synové Izraele přešli řeku Jordán, dobyli kenaánské město Jericho a postupně začali pronikat do dalších oblastí Kenaánu, název země se mění na zemi Izraele, hebrejsky erec Jisrael. V této zemi se odehrávají všechny starozákonní příběhy a jsou s ní spojeny osudy biblických hrdinů.
Počínaje rokem 1994 začala Izraelská banka vydávat řadu mincí s názvem Biblické obrazy. Od té doby bylo v této sérii raženo celkem osmnáct druhů desetišekelových zlatých mincí a podobné množství stříbrných jedno a dvoušekelových mincí od každého nominálu. První mincí z této řady je 10 NIS z roku 1994 s motivem obětování Izáka. Je to jedna z nejdramatičtějších biblických scén, kdy Bůh žádá, aby mu Abraham obětoval svého syna Izáka, s nímž jsou spojeny všechny jeho naděje.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
PŮLSTOLETÍ HARCUBOVY PĚTIKORUNY Historie slavné mince
Ačkoliv je to o něm málo známo, představuje rok 1964 jeden z významných milníků československého mincovnictví.
Jednak bylo po sedmileté přestávce obnoveno vydávání pamětních mincí, které se od toho roku vydávají každoročně bez přestávky, jednak pořádání výtvarných soutěží na umělecké návrhy mincí převzala po ministerstvu školství (dříve ministerstvu školství a národní osvěty), zprvu na základě pověření ministerstva financí a později v rámci vlastní zákonné kompetence, Státní banka československá (SBČS).
Rok 1964 také znamenal začátek další etapy zásadního přerodu soustavy československých platidel, zavedených při peněžní reformě v roce 1953, vydáním tříkorunových a pětikorunových mincí náhradou za státovky. Nás bude zajímat vznik pětikoruny, od jejíhož vydání uplynulo tento rok právě půlstoletí. Podmínky neomezené anonymní soutěže na výtvarný návrh pětikoruny vypsala SBČS 28. května 1965 s uzávěrkou 15. října 1965. Na lícní stranu mince měli autoři
umístit státní znak, název státu, letopočet 1966 a případně „drobné příhodné symboly“. Na rubové straně měla být ztvárněna „nápadná číslice 5“ se zkratkou měnové jednotky Kčs a vyjádřen „symbol anebo motiv ze současného života“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.