Mincovnictví USA (2)
Od kolonií k nezávislosti
Polovina 18. století zastihla 13 kolonií politicky sjednocených a sebevědomějších než kdy dříve. Gradující spory s Británií nakonec vyústily ve válku za nezávislost, která sice vedla k uznání samostatnosti USA, ale nově zrozená federace se díky ní ocitla téměř bez oběživa. Poptávku po drobných mincích se snažili uspokojit vydavatelé soukromých ražeb, majitelé mincoven ve službách jednotlivých států a v neposlední řadě i padělatelé zaplavující americký trh falzy britských mincí.
Kolonie v polovině 18. století
Francouzská a indiánská válka, která skončila roku 1763 vítězstvím Británie, umožnila územní expanzi kolonií do prostoru Nové Francie a vedla k jejich politickému stmelení. Po uzavření Bostonské mincovny se 13 kolonií vrátilo k používání stříbrných španělských dolarů a měděných britských mincí. Massachusetts řešilo nedostatek oběživa dohodou s Británií, díky které dorazila roku 1749 loď The Mermaid s nákladem 217 truhel a 100 sudů s 21 tunami španělských stříbrných mincí a 10 tunami anglických měděných mincí, které byly splátkou za pomoc Koruně ve válce s Francií. Kromě of iciálních ražeb proudilo během 40. let 18. století do kolonií velké množství lehkých britských a irských padělků farthingů a 1/2 penny Jiřího II. a III. Původně lité padělky, v polovině 40. let nahrazené raženými, obchodníci odmítali přijímat za dvojnásobnou hodnotu, jak tomu bylo u prav ých mincí, ale stanovovali si vlastní směnné kurzy. Padělatelé se vědomě zaměřovali na starší mince, což vedlo k tomu, že byly preventivě odmítány i ty pravé. Z původně často neúmyslného importu padělků se v 50. letech stal výnosný nelegální obchod v yužívající mince stažené z oběhu v Británii.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (3)
Jak se to tehdy vlastně dělalo?
Přibližně půl třetího tisíciletí nás dělí od prvních písmen, která se objevila na mincovních obrazech. V minulém pokračování jsme získali základní přehled o užívání písma na řeckých antických ražbách. Naši pozornost poutalo umístění písma, jeho proporce, vztah k reliéfu a samozřejmě také historické souvislosti vyraženého textu. Otevřená zůstává otázka, jak se vlastně písmo na hotovou minci dostalo.
„Dobrá práce Petrosi,“ řekl městský úředník odpovědný za ražbu mincí. „Tady jsi ale na razidle vynechal pořádně velké místo. Na co bude, když všechno, co má na mincí být, už tam je?“ Mladý rytec nejistě odpověděl: „Tam bude přece moje značka pane, jak to dělá mistr Euainetos v Syrakusách.“ „Vyloučeno!“ vykřikl zástupce města. „Tvoje značka může být tak poloviční. Ještě bude dlouho trvat, než se budeš moci měřit s takovým umělcem. Zatím se uč skromnosti.“
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
ZLATÉ MEDAILE.CZ