Věčný Egypt plný zlata.
Egypťané rozlišovali zlato dle jeho původu na dva druhy.
„nub-en-mu“ ( zlato řeky ) získávané z naplavenin zlatonosných řek a
„nub en-et“ ( zlato hor ), které představovaly zlaté žíly.
Egypt - Egypťané rozlišovali zlato dle jeho původu na dva druhy.
„nub-en-mu“ ( zlato řeky ) získávané z naplavenin zlatonosných řek a
„nub en-et“ ( zlato hor ), které představovaly zlaté žíly.
Zlatý písek z řek se získával pomocí vaků z ovčí vlny. Ovčí rouno tvořilo jeho vnitřní část, která se naplnila vodou. Dva muži s ním pak třásli a následně vylili vodu i s částicemi lechké zeminy. V ovčím rouně zůstaly zachycené těžké částečky zlata.
Egypťané vyvinuli i metody k účinné těžbě zlata z křemenných žil. Horninu obsahující zlatou rudu drtili na prach a míchali s vodou. Vzniklý kal přelívali do speciálních bazénů kde se zachytával sediment a hromadilo zlato.
Ryzost egyptského zlata byla obvykle 17 – 23,5 karátů. Nejčastější příměsí ve zlatých slitinách bylo stříbro.
Je zajímavé že stříbro považovali Egypťané pouze za jeden z druhů zlata. Nazývali jej "bílé zlato".
Zlato zpracovávali tepáním, gravírováním a osazovali jej drahými kameny. Zlato zdobilo obelisky, sloupy, nábytek a vyráběly se z něj šperky, amulety i pohřební masky. Zlato mělo pro posmrtný život magický význam. Egypťané jej vnímali jako záruku nesmrtelnosti. Proto jím zdobili jak chrámy tak i hrobky.
Obrovské prostředky věnované k zajištění dostatku zlata pro záhrobní život zdánlivě dusily ekonomiku země a jsou považovány za umrtvování kapitálu. Někteří badatelé se ale na tuto záležitost dívají jinak. Ačkoliv Egypt v podstatě neznal peníze, roli univerzálního oběživa zde zastávalo zlato. Královské pohřby z tohoto pohledu byly způsob "ukládání" zlata, jehož množství v oběhu se tím po mnoho generací udržovalo na konstantní úrovni. Chránili se tak před inflací.
Zlato bylo v Egypťe opravdu všudypřítomné. Král Tuštattu psal dokonce egyptskému faraonovi Thutmose IV.: „Pošli mi zlato! V tvé zemi je zlata jako písku "
I dnes můžeme obdivat krásu zlatých mincí s důvěrně známými motivy starověkého Egypta. Pyramida. Hieroglyf. Scarabeus. Mumie. Symboly věčného Egypta a jeho nesmrtelných faronů nalezneme na nových mincích, které vydává mincovna PobJoy. Jde o první mince na světě, které jsou raženy ve tvaru pyramidy.
Nizozemsko Kolonie, kolonie a zase kolonie… (3)
Nizozemsko, někdy také mylně jako celek označováno za Holandsko, což je jen
část nizozemského království (dále budu uvádět jen Nizozemsko, Nizozemci
apod.), leží v severozápadní části evropského kontinentu.
Jedná se konstituční
monarchii, která se zbavila Španělské nadvlády již v roce 1568 a udržela se do
dnešních dob. Také tento malinký evropský stát měl chuť ze světových nalezišť
utrhnout co největší díl a proto vysílal své koráby ke kolonizování nových světů.
Vítejte v krátké ukázce vybraných nizozemských kolonií.
NIZOZEMSKÉ ANTILY
V samém úvodu tohoto dí lu se přesuneme do karibské oblasti. Souostrov ý Nizozemských Antil bylo objeveno na přelomu 15. a 16. století. V roce 1527 se ostrovy staly součástí španělských kolonií. Nizozemskem byly kolonizovány ve 30-40. letech 17. století. Rokem 1866
se stávají korunní nizozemskou kolonií a toto zůstalo až do roku 1948, kdy se změnil na název Nizozemské Antily. Tak zvaná Char ta Nizozemského království, vydána v roce 1954 povýšila tuto kolonii na plnohodnotnou autonomní zemi v rámci celého Nizozemského království.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
ZLATÉ MEDAILE.CZ