100. výročí narození Bohumila Hrabala Pamětní stříbrná mince a další numismatické památky
Bohumil Hrabal (* 28. 3. 1914 – † 3. 2. 1997) známý český prozaik, byl jedním z našich nejvýznamnějších, nejosobitějších a také nejčtenějších spisovatelů druhé poloviny 20. století.
„Pořádná knížka není pro to, aby čtenář líp usnul,“ říkal, „ale vyskočil z postele a rovnou v podvlékačkách běžel panu spisovateli naplácat držku.“ Hrabalovy knihy byly mnohokráte úspěšně zfilmovány a obdržel rovněž mnoho nakladatelských cen i řadu dalších ocenění.
Narodil se v Brně – Židenicích 28. března 1914, rodina však pocházela z Konice na Prostějovsku. Jméno otce v jeho křestním listě uvedeno nebylo. Malého chlapce vychovávala zpočátku především babička Kateřina. Jeho matka Marie (Maryška) Kilianová se v roce 1916 provdala za Františka (Francin) Hrabala, který dal malému Bohumilovi své jméno. Ještě v tomto roce se rodina odstěhovala do Polné, kde se jeho nový otec stal účetním v pivovaru. V roce 1917 se jim narodil syn Břetislav (Slávek) a otec pak věnoval oběma bratrům stejnou péči. V Polné žili až do roku 1919, kdy se František Hrabal stal správcem pivovaru v Nymburce. Obecnou školu Bohumil navštěvoval v Nymburce a po nepříliš úspěšných studiích na gymnasiu v Brně se vrátil zpět do Nymburka, kde nakonec po osmi letech na místní reálce v roce 1934 odmaturoval.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
FIDŽI Patriotismus na bankovce
Jako další bankovkou, která nese patriotické prvky k určení identity patří opět bankovka vydaná k výročí milénia. Pochází ze souostroví Fidži.
Jako další bankovkou, která nese patriotické prvky k určení identity patří opět bankovka vydaná k výročí milénia. Pochází ze souostroví Fidži.
Souostroví Fidži se skládá z více než 330 hornatých ostrovů, z nichž je trvale osídleno pouhých 110. Největší počet obyvatel tohoto souostroví tak logicky žije na dvou největších ostrovech Viti Levu a Vanua Levu. Evropané se zde trvale usadili počátkem 19. století, kdy v této části Tichého oceánu byl stále ještě zažitý kanibalismus. Život na vesnici se řídí podle náčelníka, který zde má rozhodující slovo a pozice náčelníka je dědičná z otce na prvorozeného syna. Fidži se hned dvakrát stalo součástí Commonwealthu, ale kvůli převratům z něj bylo posléze také vyloučeno. Toto souostroví získalo nezávislost na Británii v roce 1970. Fidži je svým způsobem velmi bohatá země, protože se zde daří nejen zemědělství, ale má také velké zásoby zlata, stříbra a měděných rud. Nedílnou součástí pro místní obyvatelstvo jsou také finance přicházející z turistického ruchu, protože na Fidži je ráj na zemi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
ZLATÉ MEDAILE.CZ