Beran - mince znamení zvěrokruhu
Znamení Beran je dle zvěrokruhu ohraničeno daty 21. března a 20. dubna.
Znamení Beran je dle zvěrokruhu ohraničeno daty 21. března a 20. dubna.
Beran je nejenergičtějším znamením zvěrokruhu. Slunce, které vstupuje do prvního znamení v den jarní rovnodennosti zde započíná nový cyklus. Jedná se o znamení pod vládou bojovné a odvážné planety Mars. Lidé pod jeho vládou jsou nezávislí, dynamičtí, odvážní, mají nadbytek energie, nosí v sobě touhu prosadit se za každou cenu . Jedná se o znamení velkého sebevědomí, ctižádosti.
V tomto znamení se narodil mimo jiné i Jan Ámos Komenský, Leonardo da Vinci, Charles Chaplin, Jean Paul Belmondo, Quentin Tarantino, Vincent Van Gogh nebo Gary Kasparov.
Mince s výtvarnými motivy znamení zvěrokruhu se staly oblíbeným dárkem již dříve.
Letošní rok přináší nový cyklus mincí věnovaný jednotlivým znamením zvěrokruhu. Další mince tohoto cyklu je věnována právě znamení Berana. Nové mince s vkládanými zirkony navíc každého upoutají svým originálním a okouzlujícím výtvarným pojetím.
Mince jsou raženy z tzv. stearlingového stříbra vysoké ryzosti 925/1000. Mají průměr 38.61 mm. Každá váží 28.28 gramu. Emitentem vydávající tyto mince je Běloruská centrální banka. Razí se však v polské mincovně. Na český trh je importuje Zlaté Mince Numismatika. K dostání jsou v specializovaných prodejnách v Praze v Obecním domě a ve Vsetíně v budově Komerční banky.
Zájemci o minci s tímto znamením si ji mohou prohlédnout nebo objednat přes internet, na adrese :
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (13) Církev doby klasicismu – zmrazené naděje
Konzervativní katolická hierarchie závěru 18. a začátku 19. století spíš sledovala než určovala vývoj Evropy.
Už před revolucí byly ve Francii v katolické církvi patrné dva tábory, zjednodušeně řečeno modernisté a konzervativci. Podobně jako tomu bylo u státní a šlechtické heraldiky, i ta církevní na sebe vzala střízlivé klasicistní formy. Také její klid a vyváženost však byly ve zvláštním rozporu s dramatickým vývojem uvnitř církve i v jejích vztazích se světskými mocnostmi.
Ráno 29. září 1786 nasedli v Pistoji před biskupským palácem do kočáru dva muži. Zanedlouho už ujížděli krásnou toskánskou krajinou směrem k Florencii. Tajemník Paolo se s respektem zadíval na unavenou tvář svého pána, biskupa Pistoje a Prata, Scipiona d Ricci. V minulých dnech se vydal ze všech svých sil, když řídil synodu, které se zúčastnilo skoro tři sta biskupů. Ale stálo to za to. Schválené synodní dekrety, které vezou ukázat velkovévodovi Leopoldovi, s Boží pomocí konečně pohnou církví správným směrem. Toskánský velkovévoda Leopold, bratr císaře Josefa II., byl spokojen. Do jeho plánů církevní reformy, kterou uskutečňoval uvážlivěji než jeho bratr, zapadaly výsledky Pistojské synody do
cela dobře. Snad ale byly přece jen příliš radikální. Církev se vrací ke své původní čistotě, kterou přinesl Kristus, ruší se inkvizice, mše se mají celebrovat v národních jazycích, zavede se jediný řeholní řád a všechny ostatní se zruší, stejně, jako se nedávno stalo jezuitům... Leopoldovy rozpaky byly na místě.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
