Mince s biblickými motivy (1)
Volná řada zlatých desetišekelových
Území dnešního Státu Izrael je kolébkou tří abrahamovských či monoteistických náboženství – judaismu, křesťanství a částečně též islámu. Téměř před čtyřmi tisíciletími si Hospodin vyvolil Abrahama a řekl mu, aby odešel ze svého rodiště, z Mezopotámie, a šel do země, kterou mu ukáže. Tou zemí byl právě Kenaán. Bůh pak tuto zemi zaslíbil Abrahamovi a jeho potomkům, z nichž pak postupně vzešlo dvanáct izraelských kmenů. Koncem 13. století př. n. l., kdy synové Izraele přešli řeku Jordán, dobyli kenaánské město Jericho a postupně začali pronikat do dalších oblastí Kenaánu, název země se mění na zemi Izraele, hebrejsky erec Jisrael. V této zemi se odehrávají všechny starozákonní příběhy a jsou s ní spojeny osudy biblických hrdinů.
Počínaje rokem 1994 začala Izraelská banka vydávat řadu mincí s názvem Biblické obrazy. Od té doby bylo v této sérii raženo celkem osmnáct druhů desetišekelových zlatých mincí a podobné množství stříbrných jedno a dvoušekelových mincí od každého nominálu. První mincí z této řady je 10 NIS z roku 1994 s motivem obětování Izáka. Je to jedna z nejdramatičtějších biblických scén, kdy Bůh žádá, aby mu Abraham obětoval svého syna Izáka, s nímž jsou spojeny všechny jeho naděje.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
ČESKOSLOVENSKÉ KOLKY
„vzor 1962“
Vyostřující se zahraničně politické vztahy mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými dovedla oba znepřátelené bloky až na samý okraj války.
Podobně jako v mnoha zemích východního, ale i západního bloku zahrnovaly i československé vojenské plány, krom jiného i otázku peněžního oběhu v případě vypuktuní válečného konfliktu. V této souvislosti se u nás velice často skloňuje i otázka československých kolků vzoru 1962.
Samotný důvod a okolnosti jejich vzniku jsou ale dodnes obklopeny mnoha neznámými a byť je v jejich případě karibská krize nejvíce skloňována, nejedná se zdaleka o jedinou a zároveň i o nepotvrzenou hypotézu. Jak uvádí Dr. Moravec, na základě kusých pramenů a z vyprávění pamětníků vyplývá, že jejich vznik lze datovat až na počátek šedesátých let, přesněji mezi roky 1961 až 1962. V téže době Státní banka Československá připravovala i náhradní platidla vzoru 1962, od kterých posléze odvozujeme i označení samotných kolků jako vzor 1962, případně mezi sběrateli též hojně užívané označení „kubánské kolky“. Naopak Zdeněk Šustek zde v této souvislosti nevylučuje ani pozdější vznik, který by mohl zasahovat dokonce až na přelom 60. a 70. let.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
ZLATÉ MEDAILE.CZ