Gabriel Bethlen... a kremnická mincovňa
Na sklonku leta 1619 sa na strane protestantského tábora zapojil do udalostí Tridsaťročnej vojny (1618–1648) sedmohradské knieža Gabriel Bethlen.
Svoje úsilie sústredil na ovládnutie územia dnešného Slovenska, kde chcel dobyť Bratislavu a významné banské mestá ako Kremnicu, Banskú Štiavnicu, či Banskú Bystricu. Vo svojich plánoch počítal aj s dobytím Viedne, ktorá bola hlavným mestom jeho úhlavného nepriateľa Ferdinanda II. (1619–1637).
Bethlen sa prvýkrát priblížil k banským mestám už v septembri 1619. Tie sa mu z obavy pred plienením, či zlým zaobchádzaním, rýchlo podriadili. Bethlena zaujímali obzvlášť banské mestá, pretože si uvedomoval ich obrovský význam. Nachádzali sa tu významné ložiská
zlata, striebra a medi. Preto sa v októbri 1619 na stretnutí s predstaviteľmi banských miest v Kláštore pod Znievom Bethlen intenzívne zaujímal o výnosy z baní. Z banských miest
zohrávala zvláštnu úlohu Kremnica, ktorá patrila medzi najväčších producentov mincí v Uhorsku. Tú sa snažil Bethlen využiť čo najviac, aby mal potrebné prostriedky na financovanie nákladnej vojny proti Habsburgovcom. Aj keď v Kremnici po jej ovládnutí v roku 1619 nerazil žiadne mince, v tomto čase mu mesto vyplatilo 500 dukátov. Kremnickým podkomorským grófom bol v uvedenom roku Ján Lienpacher, ktorý zastával úrad od 12. decembra 1618. Napriek tomu, že bol spočiatku cisárskym úradníkom, patril medzi obľúbených ľudí Gabriela Bethlena. Za svoje verné služby dostal dokonca od neho dva domy. Lienpacher patrí medzi veľmi zaujímavé postavy uhorských a českých dejín. Do šľachtického stavu vstúpil 2. júna 1607, kedy mu v Prahe udelil erbovú listinu cisár a kráľ Rudolf II.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011
JIŽNÍ KOREA 5000 WON
Pick#55a [2006]
Monetární systém v Jižní Koreji má od roku 1949 poměrně bohatou a mnohdy překotnou historii. První bankovky v rozsahu nominální hodnoty 5–1000 won vydala Bank of Chosen v roce 1949 a 1950. Vzhledem k devalvaci tohoto tzv. prvního jihokorejského wonu byla tato měna v roce 1953 nahrazena měnovým systémem hwan.
Vzájemný přepočet odpovídal poměru 1 hwan = 100 wonů. Hwan byl nominálně rozdělen do 100 jeonů (=čchonů). Bankovka o nejnižší hodnotě odpovídala 10 hwan. I tato měnová soustava trpěla inflací, díky čemuž došlo k sérii devalvací. To vedlo k tomu, že se jihokorejská banka rozhodla v roce 1962 navrátit k původní měnové jednotce won, která v Jižní Koreji platí do současné doby. V tomto případě změny měnové jednotky se zpětně 10 hwan vyměňovalo za 1 won. Měnové jednotky hwan a won byly paralelními až do roku 1975. Současný jihokorejský won se rozděluje na 100 jeonů (1/100). Ty se prakticky nepoužívají a jejich využití je pouze pro případ přepočtu cizích měn. Od roku 1997 je totiž jihokorejský won volně směnitelnou měnou. Podle ISO 4217 má won mezinárodní kód KRW a rovněž mezinárodně respektovaný symbol ₩.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
ZLATÉ MEDAILE.CZ