Leopold Surga České bankovky a mince 1993–2012
„Dvacetileté výročí existence české koruny je důvodem, proč držíte v ruce tuto publikaci o emisní činnosti ČNB, je však i dobrou příležitostí k širšímu zamyšlení a ke shrnutí historie,“
píše guvernér ČNB v úvodním slovu nové publikace, která mapuje vývoj a důležité okamžiky naší samostatné měny.
Pokud chcete něco vědět o české měně, najdete spoustu informačních zdrojů. ČNB si ale k výročí nadělila takovou publikaci, ve které jsou snad všechny otázky kolem českých peněz
zodpovězeny. Jen těžko byste hledali ucelenější informace ohledně měnové odluky, její přípravy, nebo tvorby našich platidel. Kniha kompletně reflektuje historii naší koruny. Je cítit, že autor měl přístup ke všem myslitelným informacím a zároveň celý příběh koruny osobně prožil v ředitelské funkci v ČNB.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
Levantský tolar Chlouba každé Habešanky
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření.
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření, a s čím se u většiny obyvatelek měst setkáváme dosud. Většina z nich má kolem hrdla, na zdobné šňůrce či vkomponované do masivního šperku alespoň jeden levantský tolar s portrétem Marie Terezie. To, co je pro nás zajímavou historickou kuriozitou, je pro ně součástí historie etiopského císařství, projevem tradičního přístupu ke zpracování a držbě stříbra a v neposlední řadě projevem sounáležitosti k vlastní rodině a její víře v ochrannou moc šperku.
Samotná obliba této mince, poprvé ražené v roce 1780, a určené pro Arábii a severovýchodní Afriku, souvisí s dvěma jejími charakteristickými znaky, které se v daném geografickém prostředí nesmírně cení. V první řadě je to velikost, dobrá ražba a ryzost, k nimž přistupuje i skutečnost, že mince má nápis na hraně a nedá se šidit okrájením, a tím druhým znakem je fenomén portrétu, který má v daném prostředí neobvyklou vypovídací hodnotu. Zobrazuje totiž profil panovnice s dobře vyvinutou hrudí, což v arabské společnosti vedlo k láskyplnému označení této mince jako „tučná paní“ a obchodníci jí začali dávat přednost před mincemi vlastních vladařů, a také byla srozumitelná všem etnikům na severovýchodě Afriky, pro které byl portrét panovnice symbolem dobře živené a plodné matky. Mimořádný efekt měla tato symbolika v chudé Etiopii, kde se jednak cenil titul panovníka – císaře, dále zpracování stříbra a v neposlední řadě i postavení matky – rodičky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
