ČNB vydá v letech 2011 - 2015 nové české mince
ČNB vydá v letech 2011 - 2015 nové české mince z drahých kovů: zlata a stříbra.
Praha, 10.6.2009 - ČNB vydá v letech 2011 - 2015 nové české mince z drahých kovů: zlata a stříbra.
Záměrem nového emisního plánu ČNB je připomenout významná výročí a události z oblasti české kultury a umění, vědy, techniky, sportu a politiky. Bankovní rada České národní banky po konzultacích s institucemi a odborníky vybrala a schválila z více než 300 různých námětů celkem 38 témat, které budou představovat motivy nových českých mincí.
V letech 2011 - 2015 budou postupně vydány tyto mince:
10.000 Kč Zlatá bula sicilská
10.000 Kč Jan Hus
5000 Kč Most v Lenoře - Jižní Čechy
5000 Kč Mariánský most v Ústí nad Labem
5000 Kč Negrelliho viadukt v Praze
5000 Kč Most ve Stříbře
5000 Kč Most v Žampachu
5000 Kč Most v Náměšti nad Oslavou
5000 Kč Most v Písku
5000 Kč Jizerský viadukt na trati Tanvald-Harrachov
5000 Kč Most v Karviné-Darkově
5000 Kč Žďákovský most
200 Kč založení Českých Budějovic jako královského města
200 Kč Bedřich Hrozný rozluštil chetitštinu
200 Kč Jan Perner
200 Kč Josef Božek předvedl parovůz
500 Kč Václav Thám
200 Kč Bohumil Hrabal
200 Kč Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
200 Kč Založení československých legií 200 Kč Tomáš Baťa ml.
500 Kč Jiří Kolář
200 Kč Alois Klar
200 Kč Založení klášteru Zlatá koruna
200 Kč Josef Bican
200 Kč Otto Wichterle
500 Kč Beno Blachut
200 Kč Rudolf II.
200 Kč Založení Sokola
200 Kč Založení Junáka
200 Kč Kamil Lhoták
200 Kč Postaven Obecní dům v Praze
500 Kč Jiří Trnka
200 Kč Zahájení výuky na pražské konzervatoři
200 Kč První veřejný let Jana Kašpara
200 Kč Jiří Melantrich z Aventina
200 Kč Petr Vok z Rožmberka
500 Kč Karel Jaromír Erben
Počet vydaných kusů je vždy přísně omezen. Stříbrných mincí bude vydáno max. 50.000 ks každého motivu a u zlatých mincí je náklad stanoven na pouhých 25.000 ks.
Jak se dělá mincovna (2) Jak vznikla myšlenka založit mincovnu
Než se dostanu na samotnou podstatu problému, musím se vrátit ve svých vzpomínkách do roku 1992, kdy bylo jasné, že se Československo (ČSR) rozpadne, daleko zpět do vysokoškolských let.
Jedná se o období mezi roky 1966 až 1971, kdy jsem v Praze studoval na VŠE. Do té doby jsem byl přesvědčen, že ČSR je moje milovaná republika, která nemá žádné vnitřní problémy.
Tak jsem se tomu učil ve škole a slyšel všude kolem sebe. A Slováci jsou naši bratři. Že tomu tak nebude navždy, to jsem pochopil, až když jsme občas jako studenti v Praze flámovali se svými slovenskými spolužáky. Najednou jsem nechápal, že v povznesené náladě a bez zábran Slováci velebí období Slovenského štátu a vykřikují hesla, kterým jsem vůbec nerozuměl. Svůj vztah ke slovenským spolužákům jsem nezměnil, ale bylo mi jasné, že není něco tak, jak jsem si do té doby myslel. Doba po roce 1968 mi pak potvrdila, že v Čechách je to trochu jiné než na Slovensku. Vůbec mi nešlo do hlavy, proč existuje tolik odlišností
ve státoprávním uspořádání mezi oběma částmi jedné republiky. Když přišel listopad 1989, to už jsem měl mnoho životních zkušeností a bylo mi jasné, že Československo se nemůže pohromadě dlouho udržet. Znova jsem si vybavil nacionalistické řeči svých bývalých spolužáků. Pozorně jsem sledoval odlišné vystupování českých a slovenských polistopadových politiků a bylo zřejmé, jak to s celistvostí republiky myslí vážně.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012.