Největší zlatý nuget na světě vážil desítky kilogramů.
Přesto že je zlato velmi vzácné, bylo patrně prvním kovem, který vůbec člověk objevil. To proto že zlato se vyskytuje na zemi taky jako volně ležící zlaté nugety.
Sydney - Přesto že je zlato velmi vzácné, bylo patrně prvním kovem, který vůbec člověk objevil. To proto že zlato se vyskytuje na zemi taky jako volně ležící zlaté nugety.
Dodnes lze zlaté nugety najít na četných místech v Austrálii, na Aljašce nebo v pouštním písku Kalifornie. Menší i větší nugety nás stále fascinují. Vůbec největší dosud nalezený zlatý nuget byl pojmenován "Welcome Stranger." Byl nalezen 5 února 1869. Jeho nálezci byli John Deason Richard Oates.
Zlaté nugety jsou dnes vzácnější než diamanty. Vyskytují se jen při zemském povrchu a lidé jich nachází stále méně.
I ty největší objevené zlaté nugety již byly přetaveny na zlato. Tento osud potkal bez vyjímky i ten největší z nich. I proslulý nuget Welcome Stranger nalezený pouhé 2,5 cm pod povrchem země a vážící 2520 uncí, tedy asi 78.38 kg byl roztaven stejně jako všechny ostatní.
Největší nalezený nuget, který je ještě stále k vidění v Golden Nugget Casino v Las Vegas byl také nalezen v Austrálii a to v r. 1980. Váží úctyhodných 27 kilogramů.
Ryzost nugetů se pohybuje obvykle mezi 82 procent a 97 procent zlata. Zbývající část tvoří převážně stříbro. Klenotnící popisuji čistotu nugetů jako 20 - 23 karátů.
Ze světa kovových známek (3) Spolkové známky na pivo
Mocný rozmach spolkového života poslední čtvrtiny 19. století odstartovalo vydání zákona č. 134/1867 ř. z. O právu shromažďovacím z 15. listopadu roku 18671 a fundamentální články zakotvené v prosincové ústavě ze dne 21. prosince 1867.
Tyto legislativní normy v královstvích a zemích v říšském sněmu zastoupených zaručovaly nejdůležitější práva týkající se individuálních občanských svobod.
Ústavní článek 12 zákona č. 142/1867 ř. z. praví: „Rakouští občané státní mají právo se shromažďovati a spolky činiti. Jak se těchto práv má užívati, ustanovuje se zvláštními zákony“. Po celé Cislajtanii (Předlitavsku) začaly masově vznikat spolky divadelních ochotníků, pěvecké, čtenářské, studentské, vzdělávací a školské, sportovní jednoty sokolů a německých turnerů, hasičské sbory, vzájemně podpůrné profesní spolky, ale i rozmanité stolní společnosti. Nejstarší obecní spolky, sbory městských střelců, někde i vojenských vysloužilců a hasičů, vznikly lokálně však již dávno před vydáním výše uvedeného zákona a prosincové ústavy.
Spolky měly významný podíl na utváření společenského života obcí, který se odehrával obyčejně v hostincích. Při schůzích a slavnostních akcích se konzumovalo pivo, jež bylo částečně hrazeno členům organizace prostřednictvím spolkových kovových známek. Tyto platební prostředky, které obdrželi členové, možná i význační hosté, v počtu úměrném jejich společenskému, potažmo spolkovému postavení a zásluhám, byly pak spolkem hromadně propláceny. Pozoruhodné jsou v tomto ohledu známky jabloneckých městských střelců a českodubských německých turnerů, jejichž nominální hodnota je BIER PREIS (doslova pivní cena) a které tvoří samostatnou kategorii spolkových pivních známek – pivo jako cena za výkon.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
ZLATÉ MEDAILE.CZ