PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (8)
Zlatá brána v Jeruzalémě
Bankovka s motivem Zlaté brány s nominální hodnotou 50 šekelů byla vydána v roce 1978 (1980), ale ještě dříve se poprvé tento motiv objevil na bankovce 500 lir z roku 1975. V katalogu SCWPM jsou evidovány pod označením P#46 a P#42. Emitentem je BANK OF ISRAEL, která byla založena 24. srpna 1954. Mezinárodním měnovým kódem je zkratka ILS (ISO 4217). Izraelská měna (česky nazvaná šekel, hebrejsky לקש (procházela mnoha změnami, které se projevili v průběhu let změnou názvu měny a její devalvací
Zlatá brána (hebrejsky Shaar Harachamin) se nachází v Izraelském Jeruzalémě a je postavena naproti Chrámové hoře na souřadnicích GPS 31°46’44.5“ s. š., 35°14’14.5“ v. d. Je jednou z několika městských bran v obranných hradbách a jedná se konkrétně o bránu „uzavřenou“, kterou nechal zastavět v 16.století sultán Sulejman I. Podle židovské tradice by měl vstoupit do Jeruzaléma právě touto branou Mesiáš po sestoupení na zem. Uzavřením této brány se Sulejman I. rozhodl zabránit příchodu Mesiáše.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
Miliónové mince Dva extrémně vzácné desetidukáty v aukci
V minulém čísle jsme se zabývali nejdražšími českými mincemi. Ani jsme se nenadáli
a pořadí rekordmanů se může výrazně změnit. Do aukce se totiž dostávají dva
výjimečně vzácné kusy.
Žádné prvenství není na věky. Aukční rekord za nejdráže prodanou českou minci v českých aukcích (2 691 000 Kč v 39. Aukci AUREA Numismatika 3. 12. 2011 za pražských Matyášův 10 dukát 1613) bude pravděpodobně atakovat desetidukát zimního krále Fridricha Falckého ražený v Praze roku 1620 a Valdštejnův desetidukát z roku 1631 (naposledy se jiný kus prodal v 45. Aukci AUREA Numismatika 19. 5. 2012 za 2 574 000 Kč).
Valdštejnové
Valdštejnové odvozují svůj rodový původ od Markvarticů a jako samostatný rod vystupují již od počátku 13. století. Nejznámější osobností této šlechtické rodiny je nepochybně Albrecht z Valdštejna (1583–1634). Jeho osudy spjaté s vojenskou kariérou jsou dobře známy – příklon k Ferdinandovi II. za stavovského povstání mu přinesl posléze obrovský majetek a především zcela ojedinělé společenské postavení. Vír probíhající třicetileté války jej vynesl do výšin, učinil z něj vojevůdce a politika celoevropského významu. Valdštejnova touha po moci a především podezření, že usiluje o český trůn však předznamenalo i jeho pád – s císařovým vědomím byl zavražděn v Chebu 25. 2. 1634.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
ZLATÉ MEDAILE.CZ