Prezident Emil Hácha
Český právník a státník na medailích
V září 1938 byl pod nátlakem britské a francouzské vlády a pod hrozbou nacistické agrese donucen prezident Edvard Beneš přijmout Mnichovský diktát, vydávající nacistickému Německu bez boje českomoravské pohraničí. Československý stát se stal obětí nacistické rozpínavosti a k německému záboru se přidal ještě zábor maďarský a polský na Slovensku a Zakarpatské Ukrajině.
Na znamení nesouhlasu s nepříznivým vývojem prezident Beneš již 5. října 1938 abdikoval a vzápětí potom odletěl do zahraničí. Ani v těžkém pomnichovském období a za druhé světové války nezůstal prezidentský úřad v Praze neobsazen. Po Mnichovu úřad zastával Doc. JUDr. Emil Hácha, alpinista, věřící člověk, výtečný právník evropské úrovně a milovník umění. Byl a patrně i zůstane jedním z nejkontroverznějších českých a československých státníků v dějinách dvacátého století. Tento po desítky let symbol zrady a kolaborace s okupanty však vzdoroval před více jak třemi čtvrtinami století hrubému nátlaku Adolfa Hitlera tvrdošíjněji, než se dosud vědělo, a proto se v období po roce 1989 hodnocení osobnosti prezidenta Háchy značně proměnilo.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
Heraldika na mincích a medailích (8)
Nová šlechta přichází
Slohy, které k nám dorazily z kulturně vyspělejších zemí, se prosazovaly shora. Jestliže jsme v minulém dílu zaznamenali barokní heraldiku na ražbách vladařů, dostáváme se teď logicky o jedno společenské patro níž. Barokní šlechta je však v našich zemích stejně nový fenomén jako sloh sám. V jejím složení i projevech se odráží vítězný absolutizmus, který se stal politickým systémem platným pro všechny země habsburské monarchie.
U stolu, kolem kterého seděli většinou významní zemští úředníci, se probírala budoucnost české šlechty. Teď, v polovině sedmnáctého století, kdy velká válka chválabohu skončila, bylo jasné, že už nic nebude jako před ní. Nejvyšší purkrabí Bernard Ignác z Martinic si zjednal rázným gestem ticho a prohlásil: „Je zapotřebí vůbec vymýtit stav rytířský. Zámožnější rytíře povýšit na pány, chudí ať odejdou do měst a stanou se měšťany.“ Nikdo mu neoponoval a zdálo se, že každý ze stolní společnosti má sám o čem přemýšlet.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
ZLATÉ MEDAILE.CZ