Mincovnictví USA (4)
Zlatá horečka a válka Severu proti Jihu
Nález zlata v Kalifornii umožnil vznik nových nominálů a dolaru se i přes problémy se spekulanty a devalvaci v roce 1853 dařilo. Občanská válka však vyhnala z oběhu nejen zlaté a stříbrné mince ale i niklové centy a na scéně se opět objevila alternativní platidla. 70. léta 19. století se stala obdobím rekonstrukce a politizace oběživa. Budoucnost dolaru rozdělila americkou společnost na dva nesmiřitelné tábory.
Zlatá horečka a nové nominály
Když v lednu roku 1848 spatřil jeden ze zaměstnanců Johna Suttera něco lesklého v potoce v Sacramento Valley, netušil že právě odstartoval další zlatou horečku. Nejednalo se o pr vní naleziště na území USA. K nálezům zlata došlo již ve 20. a 30. letech v Georgii, Oregonu či Colloradu. Díky náhlému nadbytku kovu a faktu, že mincovna ve Filadelf ii byla příliš daleko, vznikalo v sousedství ložisek velké množství soukromých ražeb, které vláda sice tolerovala ale příliš neschvalovala. Příkladem může být Templeton Reid kter ý si roku 1830 otevřel soukromou mincovnu v Milledgeville v Georgii, kde razil 2, 5, 5 a $10 a byl později nařčen z toho, že mince váhou neodpovídají standardu a ražbu musel ukončit.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (8)
Zlatá brána v Jeruzalémě
Bankovka s motivem Zlaté brány s nominální hodnotou 50 šekelů byla vydána v roce 1978 (1980), ale ještě dříve se poprvé tento motiv objevil na bankovce 500 lir z roku 1975. V katalogu SCWPM jsou evidovány pod označením P#46 a P#42. Emitentem je BANK OF ISRAEL, která byla založena 24. srpna 1954. Mezinárodním měnovým kódem je zkratka ILS (ISO 4217). Izraelská měna (česky nazvaná šekel, hebrejsky לקש (procházela mnoha změnami, které se projevili v průběhu let změnou názvu měny a její devalvací
Zlatá brána (hebrejsky Shaar Harachamin) se nachází v Izraelském Jeruzalémě a je postavena naproti Chrámové hoře na souřadnicích GPS 31°46’44.5“ s. š., 35°14’14.5“ v. d. Je jednou z několika městských bran v obranných hradbách a jedná se konkrétně o bránu „uzavřenou“, kterou nechal zastavět v 16.století sultán Sulejman I. Podle židovské tradice by měl vstoupit do Jeruzaléma právě touto branou Mesiáš po sestoupení na zem. Uzavřením této brány se Sulejman I. rozhodl zabránit příchodu Mesiáše.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.