Tajná mincovna? Razily se v Přísečnici groše krále Jana?
O pravděpodobně nejstarším dolování a zpracování železných rud v českém Krušnohoří přinesly důležité poznatky archeologické nálezy.
V blízkosti Kadaně ležící na úpatí Krušných hor na levém břehu Ohře se totiž podařilo odkrýt sídliště z ranně románského období. Kromě 33 neporušených tavících pecí na železnou rudu tam byly překvapivě nalezeny rovněž zbytky rudy, které pocházely jednoznačně z jediné až k povrchu země sahající rudné žíly Přísečnice.
Z české části Krušných hor kromě Přísečnicka je nejstarší zmínka o dolech na stříbro z roku 1333 u Hory Sv. Kateřiny. Roku 1340 byly také otevřeny doly na stříbro, cín a olovo u Jindřichovic v Krušných horách. Roku 1350 udělil král Karel IV. horní svobody Hroznětínu na Karlovarsku a roku 1352 je také doloženo dolování olověných a stříbrných rud u Štampachu na Sokolovsku.
V klášterní kronice města Rems v Sasku z roku 1143 se píše o přísečnickém pásu ležícím v lesních pohořích Kremsiger1 (mezi bývalou Přísečnicí a Černým Potokem – dříve Pleyl) a pohořím Kreuziger (mezi Vejprty a Černým Potokem) na tzv. české cestě – semita Bohemica.
Využívání a zpracování nerostného bohatství Krušnohoří potvrzuje i Lipská kronika, která uvádí, že Slované z Přísečnicka k nim již v 10–11. století dodávali například ceněné železné srpy.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011.
Zlato nebo diamanty
S probíhající finanční krizí se stále více lidí zajímá o způsoby jak zajistit své úspory spolehlivěji než jen prostým uložením peněz na konto.
Obavy že budou i další měny ztrácet svoji sílu stejně jako to vidíme u amerického dolaru podporuje i vydávání ohromných částek na záchranu bank nebo automobilových továren po celém světě.
Oblíbenou alternativou pro uložení úspor jsou proto zlato a diamanty.
Většina investorů, která se dříve zajímala pouze o finanční produkty a akcie však nemá investicí do těchto komodit mnoho zkušeností. Mnoho z nich nejdříve srovnává výhody a nevýhody obou a vybírají si zda investovat do zlata nebo do diamantů.
Jaký jsou mezi zlatem a diamanty zásadní rozdíly z pohledu investora ?
Investiční zlato je osvobozeno od DPH. Nakoupíte-li zlato jako fyzická osoba, nemusíte tedy platit 19 procent daň. Takže pokud se rozhodnete uložit do zlata 1 mil Kč, získáte zlato v hodnotě 1. mil Kč
Osvobození od DPH se však vztahuje pouze na investiční zlato. Stříbro, platina, šperky, drahé kameny jsou daní zatíženy. Stejně tak diamanty. Proto pokud uložíte 1 mil. Kč do diamantů, získáte za tuto částku diamanty pouze v hodnotě cca 800 tis. Kč. Těch 19 procent rozdílu odvede obchodní prodávající diamanty jako daň státu.
Diamanty mají proti zlatu jednu výhodu. Jsou mnohem lehčí. V investičním zlatě se investovaných 10 mil. Kč promění na cca 18 Kg zlatých cihel, diamanty v této hodnotě představují jen malou hromádku třpytivých kamínků. Jsou mobilnější.
Trumfem zlata nad diamanty v této pomyslné soutěži je snazší likvidita. Zatímco diamanty prodáte pouze u několika málo odborníků kteří umí přesně a plně ocenit jejich hodnotu, zlato se prodává snáz a prodejní cena se stanoví jednoduše dle aktuální ceny zlata a váhy vašich zlatých rezerv.