300. VÝROČÍ ÚMRTÍJANA BROKOFFA
200 Kč 2018
12. prosince 2018 vydala Česká národní banka pamětní stříbrnou dvousetkorunu k 300. výročí úmrtí Jana Brokoffa, barokního sochaře a řezbáře.
Jan Brokoff se narodil ve Spišské Sobotě v horních Uhrách. Vyučil se řezbářem a kolem roku 1680 odešel za prací do Čech. Zpočátku převážně pobýval v západních Čechách. V roce 1692 se již natrvalo usadil i s rodinou v Praze, kde si o rok později koupil dům a založil sochařskou dílnu. V této dílně se vyučili i jeho dva nejstarší synové Michal Josef a Ferdinand Maxmilián, kteří zde později také působili a společně vytvořili řadu soch. Nejznámější sochou Jana Brokoffa je bronzový odlitek sochy svatého Jana Nepomuckého na Karlově mostě (1683). Dřevěný originál byl vytvořen podle skici Matyáše Rauchmüllera a v současné době se nachází na hlavním oltáři v kostele svatého Jana Nepomuckého na Skalce v Praze. V letech 1683-1685 vyřezal řadu dřevěných soch svatých umístěných například v kostelech sv. Barbory v Manětíně, Nanebevzetí Panny Marie v Tachově nebo sv. Mikuláše v Prostiboři.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (13) Církev doby klasicismu – zmrazené naděje
Konzervativní katolická hierarchie závěru 18. a začátku 19. století spíš sledovala než určovala vývoj Evropy.
Už před revolucí byly ve Francii v katolické církvi patrné dva tábory, zjednodušeně řečeno modernisté a konzervativci. Podobně jako tomu bylo u státní a šlechtické heraldiky, i ta církevní na sebe vzala střízlivé klasicistní formy. Také její klid a vyváženost však byly ve zvláštním rozporu s dramatickým vývojem uvnitř církve i v jejích vztazích se světskými mocnostmi.
Ráno 29. září 1786 nasedli v Pistoji před biskupským palácem do kočáru dva muži. Zanedlouho už ujížděli krásnou toskánskou krajinou směrem k Florencii. Tajemník Paolo se s respektem zadíval na unavenou tvář svého pána, biskupa Pistoje a Prata, Scipiona d Ricci. V minulých dnech se vydal ze všech svých sil, když řídil synodu, které se zúčastnilo skoro tři sta biskupů. Ale stálo to za to. Schválené synodní dekrety, které vezou ukázat velkovévodovi Leopoldovi, s Boží pomocí konečně pohnou církví správným směrem. Toskánský velkovévoda Leopold, bratr císaře Josefa II., byl spokojen. Do jeho plánů církevní reformy, kterou uskutečňoval uvážlivěji než jeho bratr, zapadaly výsledky Pistojské synody do
cela dobře. Snad ale byly přece jen příliš radikální. Církev se vrací ke své původní čistotě, kterou přinesl Kristus, ruší se inkvizice, mše se mají celebrovat v národních jazycích, zavede se jediný řeholní řád a všechny ostatní se zruší, stejně, jako se nedávno stalo jezuitům... Leopoldovy rozpaky byly na místě.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
ZLATÉ MEDAILE.CZ