Rady pro začínající sběratele mincí a bankovek (7) U chovávání bankovek
V tomto čísle se s naším seriálem pro začínající sběratele rozloučíme. Doufáme, že všechny základní informace jsme vám předali.
Pokud jste nechytili všechna čísla, upozorňujeme, že tento seriál vyšel i jako brožurka, která volně v prodeji. S praktickými radami ale budeme pokračovat i v dalších číslech.
Zachovalosti bankovek
Setkáte-li se s bankovkami z oběhu, máte pramalou šanci, že budou dobře zachovalé. Oproti mincím jsou papírové peníze mnohem chatrnější a náchylnější ke zkáze. Pro mnoho sběratelů je poničení důkazem toho, že peníze obíhaly, a mají pro ně osobité kouzlo. Sbírejte libovolnou kvalitu, nicméně myslete na to, že pokud byste chtěli někdy nějaké bankovky zpeněžit, určuje jejich cenu hned několik faktorů. Mezi nimi je i zachovalost. Většina sběratelů se zajímá pouze o bankovky z prvních dvou příček následující tabulky, především pak o UNC bankovky. Ovšem jsou samozřejmě výjimky. Některé bankovky jsou tak vzácné, že vám i za kvalitu 4 zájemci snesou modré z nebe.
Zachovalost exemplářů a posouzení jejich kvality je z části subjektivní záležitost. Doporučujeme řídit se zkušenostmi a vlastním citem. Pokud vám jedno z toho chybí, raďte se o nákupech raději s odborníky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
Lenka Nebeská Mistři české numizmatiky
Medailérství se stalo její životní vášní a práci na nízkém reliéfu považuje především za zábavu.
Mladá česká umělkyně Lenka Nebeská na sebe výrazněji upozornila před dvěma lety, když uspěla v soutěži o návrh medaile k výročí režiséra Karla Zemana. Medailérský obor, který vystudovala v Jablonci nad Nisou, ji však zatím neuživí. Také proto se věnuje restaurování kachlových kamen nebo třeba výuce v kroužcích výtvarné výchovy. Pražská rodačka Lenka Nebeská je nejmladší členkou Asociace umělců medailérů.
Vystudovala jste medailérství, původně jste se ale zajímala o keramiku. Co vás přivedlo
k nízkému reliéfu?
Keramika byla trochu taková nouze, chtěla jsem se věnovat sochařství, ale Praha střední školu s podobným zaměřením nenabízela. Keramiku jsem se učila v jedné převážně hrnčířské
firmě na Kampě, kde jsem se od ostatních lišila svou neustálou touhou po tvorbě plastik a hlavně reliéfů. Nakonec mi bylo dovoleno ukončit závěrečnou zkoušku domovním znamením,
o které jsem se v té době dost zajímala.
To, že v Jablonci existuje medailérská škola, jsem popravdě vůbec netušila. Až po maturitě mi přišel dopis, jestli bych se nechtěla zúčastnit talentov ých zkoušek, takže s oblibou říkám, že medaili jsem si nezvolila já, protože medaile si zvolila mně.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012