Česká koruna slaví 20 let Jak vznikaly naše bankovky
Krátce po pádu komunistického režimu zahájila Státní banka Československá (SBČS) společně s Ministerstvem financí přípravy k vydání nových vzorů papírových platidel.
Stávající peněžní soustava se v té době skládala převážně z bankovek tzv. Brunovského emise vydávané v letech 1985 až 1989.
Jedná se celkem o pět nominálů po 10, 20, 50, 100 a 1000 Kčs. Poslední bankovkou celé emise se stala 100 Kčs vzor 1989 s portrétem Klementa Gottwalda v ydaná necelé dva měsíce před listopadov ými událostmi. Celou sadu měla dále dovršit pětisetkoruna, jejíž v ydání se původně plánovalo v průběhu roku 1990. Vzhledem k politickým událostem však už k samotné realizaci nedošlo a bankovku dnes známe jen z návrhů a rozpracovaných rytin1.
První zásah do peněžní soustav y se uskutečnil už na konci roku 1989, kdy došlo k ukončení tisku 100 Kčs 1989. Jelikož se jednalo o nejvíce zastoupený nominál v oběhu, rozhodla se SBČS obnovit platnost původních 100 Kčs vzoru 1961, který dále doplnila o týž vzor ovšem II. v ydání. To se tisklo v letech 1990 až 1992 ve Státní tiskárně cenin (STC) v Praze. Celkem se jedná o tři série a to X 25–X 96, G 01–G 96 a M 01–M 24. Rozdíly obou v ydání se detailně ve svém katalogu2 zabý vá Jan Bajer a není je tedy nutné detailněji specif ikovat. Pro upřesnění si jen uveďme, že banka původně zamýšlela pokračování
v tisku již započaté číselné řady, kdy 22. dubna 1992 schválila přiřazení sérií M 24–M 48, k jejichž tisku ale nedošlo.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
Jiří Věneček Mistři české numismatiky
Akademický sochař, výtvarník a medailér Jiří Věneček patří k nejvýraznějším postavám české a československé numismatiky.
První soutěže Státní banky československé na návrh pamětní mince se zúčastnil už v roce 1964. To byl ještě studentem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Rodák z Litomyšli od té doby vytvořil bezpočet vynikajících návrhů medailí a mincí, za něž obdržel řadu cen. Se svojí tvorbou se účastnil více než sedmdesáti výstav doma i v zahraničí. Kus světa také procestoval, když se od roku 1975 účastnil světových výstav FIDEM – byl jsem v Krakově, Florencii, Helsinkách, Londýně, Budapešti, Haagu, Výmaru, Tampere, Glasgow i v Colorado Springs.
Vedete si evidenci svých prací? Kolik medailí nebo mincí jste už vůbec realizoval?
To tedy opravdu nevím, žádnou evidenci si nevedu. Asi bych s tím měl začít (smích).
Vzpomenete si na vůbec první realizovanou medaili?
Vznikla v Ústředí uměleckých řemesel a razil ji mistr Podivín. Došlo k tomu v roce 1968, medaile se dávala za zásluhy o rozvoj hlavního města Prahy. Už o čtyři roky dříve, jako student, jsem se přihlásil do soutěže Státní banky československé na mince 10 Kčs ke Slovenskému národnímu povstání a 25 Kčs k Osvobození Československa. Do užší soutěže jsme se dostali tři: já, můj učitel Jiří Harcuba a Zdeněk Kolářský. Vyhrál Kolářský, my dva jsme získali za odměnu autorský odražek jeho práce, naše odražky jsou v depozitu banky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
ZLATÉ MEDAILE.CZ