MATTHEW BOULTON
a mincovna Soho
Byl ambiciózní, chytrý, prozíravý a uměl si vybírat spolupracovníky. Matthew Boulton umožnil praktické využití parního stroje Jamese Watta, založil nejmodernější mincovnu své doby a vyřešil mincovní krizi, která sužovala Británii třicet let.
Matthew Boulton
Matthew Boulton se narodil v Birminghamu roku 1728. Jeho otec byl výrobcem drobných kovových předmětů a specializoval se na přezky a knof líky. Když se Matthew 1749 stal partnerem v již prosperujícím obchodě a byl pověřen řízením managementu, rozhodl se soustředit všechny části výrobního procesu na jednom místě. Po smrti otce 1759 Matthew Boulton převzal podnikání a o dva roky později se přesunul na vodní mlýn na místě zvaném Soho u Hockley Brook blízko Klenotnické čtvrti v Birminghamu. Boulton byl muž velkých ambicí a mlýn zcela přestavěl a v roce 1765 ho transformoval na vodou poháněnou Soho Manufactory.Továrna měla tři patra, kde byly dí lny, vzorkovny, kanceláře, obchody a uby tování pro dělníky a v dobách největšího rozmachu zde bylo zaměstnáno tisíc lidí. Boultonovým tajemstvím úspěchu bylo používání různých strojů šetřících práci a zvyšujících produktivitu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
Jak se dělá mincovna (4) Shánění zkušeností
Dávat dohromady poznatky a zkušenosti o jakékoli problematice, je vždycky složité a přímá cesta k úspěchu nevede.
Vždycky je dobré, dříve než jdu někam něco obhlížet nebo se na něco ptát, mít teoretické poznatky a vědět, na co se hlavně zaměřit. Nic takového jsme neměli. Museli jsme se spoléhat na pracovníky ČNB, kteří často jezdili do Státní mincovny v Kremnici.
Bylo proto namístě zkusit pro nás vyjednat první návštěvu ve slovenské mincovně. Navíc zde nebyla žádná jazyková bariera. Naše generace, díky dvojjazyčnému vysílání v rádiu a v televizi, neměla se slovenštinou problém. Já jsem dokonce v pátém ročníku na VŠE skládal zkoušku z práva, na kterou jsem se učil výhradně z knížek ve slovenštině. Takže slovenština
byla mým druhým jazykem, ve kterém bych mohl skládat i ústní maturitu.
Bylo tedy pochopitelné, že jsme učinili pokus začít naši zkušební misi v Kremnici. Ale neuspěli jsme. Státní mincovna nedostala souhlas od svých nadřízených z Bratislavy, aby mohla jablonecké nadšence něco učit. Že to nebylo rozhodnutí navěky, to potvrdil čas. Museli jsme poznatky o mincovnictví získat co nejrychleji. Měli jsme před sebou zásadní úkol, začít připravovat projekt nové mincovny. Kde ale začít, když jsme nikdy v žádné
mincovně nebyli a neměli jsme vůbec představu, co chceme vidět.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
ZLATÉ MEDAILE.CZ