Jindřich Schmidt Rytec bankovek
Tvorba našich bankovek je spjata se jmény mnoha význačných umělců.
Vedle výtvarníků jako Alfons Mucha nebo Max Švabinský, jsou jimi především i naši přední rytci. Jedním z nejznámějších je Jindra Schmidt, od jehož úmrtí letos uplynulo 30 let.
Jindřich Schmidt se narodil 24. července 1897 v Račicích u Jaroměře jako třetí syn Marie a Leopolda Schmidtových, kteří zde trávili prázdniny na letním bytě. Schmidtův otec byl známým pražským zlatníkem a podporoval umělecké začátky svého syna. Po absolvování měšťanské školy nastoupil na přímluvu své tety do učení do dílny ke Karlu Kabelkovi v Šafaříkově ulici na Královských Vinohradech, která v té době patřila k jedněm z posledních dřevoryteckých dílen v Praze. Od roku 1914 navštěvoval Umělecko-průmyslovou školu, kde studoval u prof. Dvořáka a Beneše a především malíře Arnošta Hofbauera. V těchto letech navštěvoval mimo jiné i soukromou školu u malíře Karla Klára, tvůrce přírodních scenérií a restaurátora (opravoval např. staroměstský orloj).
První bankovky
Po studiu získal zaměstnání v tiskárně Politika, která se společně s dalšími závody podílela na tisku prvních československých papírových platidel. V září 1929 odchází z Politiky do nově otevřené Tiskárny bankovek Národní banky Československé (TB NBČS) v Růžové ulici.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
PRAŽSKÝ HRAD NA EURU
První česká euro bankovka (?)
Na veletrhu Sběratel stála 50 korun, ale jeho nominální hodnota je „nula“. Ta prodejní bude asi časem mnohem vyšší. Řeč je o první české „euro suvenýrové bankovce“. Česká republika se tak připojila k sběratelskému fenoménu. Sbírání „zero euro suvenýrů“ je jednou z nejrychleji rostoucích oblastí sběratelství v Evropě.
Není překvapením, že hlavním motivem „české strany“ bankovky je panorama Pražského hradu. Bankovky na v ýstavišti v ydával speciálně upravený bankomat a podle zkušeností ze Slovenska, kde již v yšlo suvenýrů několik. Byl předpoklad, že všech 8000 kusů (dva z celkových deseti tisíc jdou profesionálním obchodníkům) bude rychle vyprodáno.
Až 400 euro
Není divu, cena prvních slovenských „nulových euro suvenýrů“, které se prodávaly za dvě (opravdová) eura, je dnes i 120 eur (v případě motivu s Bratislavským hradem, na kterém byla tisková chyba). Německé „zero euro“ vydané v limitovaném nákladu v roce 2016 jako suvenýr fotbalového klubu MSV DUISBURG se dnes prodává dokonce za 400 eur.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
ZLATÉ MEDAILE.CZ