Jak se dělá mincovna (3) Jak se myšlenka mincovny postupně stává realitou
Jako většina lidí, o které se otřely základy filosofie na vysoké škole, i já jsem poznamenán dialektikou.
V mé mysli a konání se vždy střetávaly protipóly duchovní a materiální. Svým založením jsem byl spíše pragmatik. Ideám, natožpak ideologiím jsem nikdy moc nefandil. Myšlenku na mincovnu jsem nemohl správně pochopit, nic pořádného jsem si za tím neuměl představit. Do září 1992 jsem neznal vůbec nikoho, kdo by mi o mincovně byl schopen něco bližšího říci. Natož, abych znal někoho z ČNB, kdo o takových věcech, jako je mincovna rozhoduje. Odehrával se ve mně rozpor mezi krásnou ideou a tvrdou realitou neznalosti.
Vzpomněl jsem si, že mám v Praze výborného kamaráda, který se mnou studoval na VŠE, a kdysi pracoval na Státní bance československé v Praze. V této bance jsem ho i několikrát
navštívil v jeho ředitelské kanceláři. Byl to ing. Milan Gerža, který v té velké budově naproti Prašné bráně před revolucí působil několik let, jako hlavní úvěrář pro zemědělsko-potravinářské odvětví. Milan byl vždy výrazná osobnost a musel zde zanechat určitě významnou stopu. V roce 1992, však už zde nepracoval. Byl v té době ředitelem nově se rozvíjející firmy CaC Leasing Praha, kterou v podstatě založil. Nebylo nic jednoduššího než mu zatelefonovat a sdělit mu, co mě tíží namysli. Jako vždy reagoval velmi rychle a ihned pochopil, že mincovna je výborný nápad, za kterým je nutno jít. Ze svého dřívějšího působiště znal Dr. Surgu z ČNB a sehnal mi na něj přímou telefonní linku. Musel jsem ale M. Geržovi slíbit, že se té návštěvy, kterou s Dr. Surgou dohodnu, také osobně zúčastní. Měl vždy dobrý instinkt na zajímavé věci. Řekl bych, že zavětřil kořist a byl připraven za ní
se mnou jít.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012.
OTAZNÍKY KOLEM RAŽBY GREŠLÍ
Leopolda I. v roce 1698
Slezské grešle císaře Leopolda I. (1657–1705) patří k nejběžnějším drobným vládním mincím druhé poloviny 17. století, a to jak z pohledu výskytu v numismatických sbírkách, tak z pohledu zastoupení v nálezech domácí drobné mince. Během Leopoldovy dlouhé vlády se slezské grešle razily po dobu téměř čtyřiceti let v různě objemných emisích. Na jejich produkci se podílely tři mincovny: Opolí (1668–1674, 1679–1684, 1686–1698, 1703–1704), Břeh (1693–1697, 1702) a Vratislav (1705). Bohužel dodnes není k dispozici nejen jejich typologické zpracování, ale chybí i komplexní pohled na tyto bezpochyby zajímavé ražby.
Existuje totiž jen několik starších dílčích prací, které obsahují alespoň částečný popis či vyobrazení typů a variant slezských grešlí. K nejstarším pokusům o soupis ročníků, typů a variant slezských grešlí patří pojednání bratrů J. a A. Erbsteinů „Die Schlesischen Dreier mit dem doppelten Adler“ uveřejněné v Drážďanech roku 1879 v časopisu Zeitschrift für Museologie und Antiquitätenkunde sowie für verwandte Wissenschaften. Dále je třeba zmínit například práce autorů: Čermák–Skrbek 1891–1913, Saurma– Jeltsch 1883, Teisinger 1936, Herinek 1974, Šůla 1976, Nechanický 1991, Halačka 2011.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
