Bankovky Laosu Dvě novější zajímavosti
Dne 15. listopadu 2010 dala do oběhu laoská národní banka novou bankovku vysokého nominálu a to 100 000 kip (obrázek č. 1 – oficiální oznámení banky).
Jedná se o pamětní vydání(teprve druhé od roku 1957) určené jak pro sběratele, tak i pro běžný oběh.
Byla vydána ke příležitosti výročí 450. let od založení hlavního města Vientiane.
Nominál 100 000 kip se rovná dle úředního kurzu cca 12,5 USD. Bankovky byla prý vytištěna v tiskárně bankovek Goznak a má rozměry 159 x 68 mm.
Na přední straně je vyobrazena socha krále Setthathilat, národní květina frangipani a světoznámý chrám (stúpa) Pha That Luang ve městě Vientiane, který je národním symbolem Laosu. Na zadní straně je opět vyobrazena národní květina frangipani a chrám Ho Phra Keo ve městě Vientiane.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011.
Zapomenuté medailony Dvě vzácné medailérské práce s portrétem TGM
Profesor Masaryk oficiálně vstoupil do politiky v roce 1890, když se stal členem strany mladočechů.
Profesor Masaryk oficiálně vstoupil do politiky v roce 1890, když se stal členem strany mladočechů1. V roce 1891 byl za mladočechy zvolen poslancem rakouské říšské rady i českého zemského sněmu, ale pro rozpory s vedením mladočeské strany se o dva roky později obou mandátů vzdal. V tomto období zastával program autonomie českých zemí v habsburské monarchii, odmítal český nacionální radikalismus a propagoval politiku postupného posilování českého hospodářského a kulturního postavení a demokratizace politického života
v rakousko-uherské monarchii.
V roce 1900 založil Českou stranu lidovou, která byla o šest let později přejmenována na Českou stranu pokrokovou. V této straně našel Masaryk prostor pro prezentaci svých názorů a v letech 1907 a 1911 za ni byl zvolen poslancem. Až do roku 1914 stál v jejím čele. Již před první světovou válkou ostře vystupoval proti rakousko-uherské politice na Balkáně i proti perzekuci jihoslovanského národního hnutí. Postupně stále více přecházel na stranu radikálního protirakouského křídla české politiky. Masaryk záhy po vypuknutí světové války rozpoznal, že přišla dějinná chvíle k opětovnému dosažení české politické svébytnosti. Stál u zrodu domácího odboje a v prosinci 1914 odešel do zahraničí, aby získal vlády dohodových mocností pro národně osvobozenecký program Čechů a Slováků. Společně s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem se postavil do čela čs. zahraničního odboje.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
