Plaketa ve tvaru známky Novinka Pražské mincovny
Čím se tato novinka v principu liší od běžných ražeb pamětních medailí? Novátorský není ani tak obdélníkový tvar ražby, ani zoubkování které opticky připomíná známku, má však podobný účel jako vroubkování hrany mince.
Hlavní inovací je síla použitého materiálu.
Plaketa je totiž ražena z tenkého plechu ryzího zlata, případně jiného drahého kovu, např. ryzího stříbra. Minimální tloušťka materiálu použita k ražbě je zúročena nárůstem pohledové plochy kterou má výtvarník k dispozici. Větší prostor k aplikaci výtvarného návrhu dovolí umělci obohatit plaketu bezpočtem poutavých detailů.
Nakonec pravoúhlé pole obdélníkového profilu je pro výtvarníky důvěrně známým formátem. Stejně jako filmové políčko, pohlednice nebo pamětní list.
List papíru i plátno obrazu jsou obdélníky a jejich geometrie je malířům bližší. Kružnice vymezená hranou klasické medaile je pro výtvarníky složitější a limitující tvar.
Jednostranná ražba, navíc umožní deformaci materiálu do nezvykle vysoké výšky. Vzniká tak mimořádně vysoký reliéf. V nejvyšších bodech dosahuje výškový rozdíl vůči základně až 3 mm!!! Pro srovnání obvyklé ražby pamětních medailí mají tloušťku 2 mm včetně reliéfu.
Averz plastiky je v mincovní ploše leštěn do vysokého, zrcadlového lesku, který známe z ražeb mincí špičkové kvality (proof).
Matovaný revers plastiky je ošetřen leštěním povrchu diamantovou pastou zrnitosti 9 mikronů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
Architektura Na mincích, medailích a plaketách
Kdyby se některý s teoretiků medailérství zamyslel nad četností námětů na mincích, medailích
a plaketách, vyjde mu na jednom z čelných míst asi architektura.
Stavby nebo jejich části
najdeme od antiky až po dnešek ve všech slohových obdobích a obliba jejich užívání bude
nejspíš pokračovat i nadále. Vyčerpávající zpracování tématu by si vyžádalo několik svazků
a přístup k němu by nabízel více možností. Chronologický, slohový, teritoriální, autorský
a našly by se jistě další. Volím proto jako obvykle úvahu opřenou o vlastní zkušenost
s komorními reliéfy staveb, jejich souborů a naopak detailů.
Je více důvodů, pro které se architektura na mincích a medailích může objevit. Typická stavba například na první pohled charakterizuje lokalitu a text už to jenom potvrdí. Městská veduta s úspěchem plní tutéž úlohu. Obě, stavba i veduta, dodají kulisu k nějaké
významné události, které je ražba věnována. Zobrazení jednotlivé významné stavby může třeba připomenout položení základního kamene, její otevření, také ale zaznamenání hodný příběh,
ke kterému v ní došlo, nebo instituci, která v ní sídlila nebo sídlí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
