Bankovky v rukou propagandy Letákové akce ve 20.–40. letech
Druhá světová válka a 20. století jako takové je nesmírně bohaté na nejrůznější propagandistické materiály.
Vedle mnoha plakátů, tendenčních letáků a filmových dokumentů, proniká propaganda i do oblasti méně obvyklé, a sice do sféry mincí a papírových platidel.
Využití papírových platidel coby nástroje šíření myšlenek a idejí nebylo jen doménou diktátorských režimů v nacistickém Německu či Sovětském svazu, ale můžeme se s nimi setkat například i v Anglii, Francii či ve Spojených státech. Bankovky jako nástroj propagandy byly a dodnes také jsou velice účinné. Vždyť kdo by se neshýbl pro letáček, který vzdáleně připomíná nebo i dokonce napodobuje bankovku.
Velký rozmach těchto materiálů zaznamenáváme už od poloviny 20. let, kdy především ve Výmarské republice vzniká řada přetisků na v té době již bezcenných inflačních bankovkách. Často se jedná o ruční přetisky, tedy ruční flexografii v pozdější době pak i strojní přetisk. Značnou část upravených platidel vydávali především nacionalisticky laděné strany. Jednou z nejaktivnějších byly v tomto směru zejména Deutschvölkische Freiheitspartei (DFP) a Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei (NSDAP) z jejichž dílny pochází i první ukázka. Texty přetisků se většinou vymezují vůči válečným reparacím, komunistické levici nebo přímo útočí na židovskou menšinu, které většina radikálních stran kladla za vinu hospodářské potíže po 1. sv. válce a později i vznik hospodářské krize z přelomu dvacátých a třicátých let.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (14) Historizmus – nostalgie a bezradnost
Vyčerpaný empír dožíval v novostavbách úředních objektů. Tam, alespoň podle mínění estétů, bylo v polovině 19. století jeho místo.
V minulosti, v okamžiku zralém pro slohovou proměnu, byl vždy k dispozici nový sloh, který se už nějaký čas snažil vytlačit ten starý. Tentokrát ale žádný nebyl na obzoru. „co bude dál?“, ptali se ti, kteří chtěli být kultivovaní a zároveň moderní.
Kníže Metternich se lehce uklonil. Tvář zkušeného diplomata neprozradila jakékoli pocity. Císař mu právě oznámil, že už nadále nebude potřebovat jeho služeb. Vše podstatné bylo řečeno, audience skončila. Toho březnového dne roku 1848 odcházela se všemocným kancléřem celá epocha. Když pak kníže sledoval z okna kočáru dozadu ubíhající vídeňské ulice, neušly mu nenávistné pohledy a zaťaté pěsti. Od samého začátku převratného roku 1848 následovaly v rychlém sledu revoluce v Itálii, Francii, Německu a nakonec i v Rakousku. Jejich iniciátorkou a hlavní silou byla liberální buržoazie, požadující konstituční stát a demokracii. Politicky aktivní obyvatelé českých zemí tyto požadavky sdíleli, ale jejich provedení komplikovaly národnostní rozpory a různý stupeň vývoje národů monarchie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU