TGM Prezident na bankovkách
Jen málokterá postava našich moderních dějin se tak hluboce zapsala do povědomí široké veřejnosti jako první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Jaká však byla první republika v jeho éře a jak se v ní žilo? Na to se pojďme s nádechem
notafilie ve stručnosti podívat v následujícím příspěvku.
Rok 1918 představoval již čtvrtý rok nejkrutějšího válečného konfliktu té doby. Od léta 1918 bylo čím dál více zřejmé, že mocnosti osy zastoupené Rakousko-Uherskem, Německem,
Tureckem a Bulharskem už déle nevydrží odolávat spojeneckému tlaku dohodových vojsk. V případě mnohonárodnostního Rakousko-Uherska se problémy objevovaly jak na frontě, tak v zázemí a ve svém důsledku vyústily až v rozpad tohoto staletého soustátí. Mezi jednu z nástupnických zemí patřilo i Československo. To se po svém vyhlášení 28. října ocitlo v nelehké situaci. Nový stát složený z Českých zemí a Slovenska, později rozšířený o Podkarpatskou Rus, čelil od prvních dní značnému tlaku. Maďarská vláda se odmítla smířit se ztrátou svého území a postavila se na odpor. Obdobně zareagovalo i Polsko na Těšínsku a německá menšina v Čechách, která s odvoláním na sebeurčení národů vyhlásila vlastní rovincii
Deutschböhmen. Na všech těchto frontách se s menším či větším odporem úspěšně utkala československá vojska složená převážně z repatriovaných západních legionářů a sokolstva
a uhájila tak hranice a integritu mladého státu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
Depot mincí
a slitkového stříbra z Radíkovic
Na poli u obce Radíkovice, která se nachází přibližně 10 km západně od Hradce Králové, došlo na konci listopadu 2011 k objevu první části hromadného depotu brakteátových a denárových mincí a slitkového kovu. Nálezce si svůj objev nenechal pro sebe, ale poctivě jej nahlásil v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Díky tomu se radíkovický depot nezařadil do skupiny nálezů, jež byly zatajeny a následně nezřídka rozprodány, jak nás o tom příležitostně informují sdělovací prostředky.
Protože mince byly rozvlečeny na větší ploše, proběhl na nálezové lokalitě po ohlášení opakovaně průzkum za pomoci detektoru kovů. Při těchto dohledávkách byly nalézány další ražby. Zároveň zde proběhl sběr nemincovního materiálu a ze zkoumané plochy bylo shromážděno mj. přes 1300 zlomků keramiky. Depot je v současné době uložen v numismatické sbírce královéhradeckého muzea (354 invent. čísel; N/N 22346 až N/N 22634 a N/N 23052 až N/N 23116) a ostatní artefakty jsou součástí jeho sbírky archeologické.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU