Ze světa kovových známek (27)
České chmelové známky II
Nejvíce chmelařů v historii – 11 430 potenciálních vydavatelů známek, je uváděno v roce 1929, kdy také na 17 264 hektarech kulminovala rozloha chmelnic v Československu. Na jejich množství měla dopad i první pozemková reforma, při níž zejména drobný příděl půdy uvedl do pohybu tisíce lidí. Zlevnění výroby účelových známek ve 20. letech minulého století spustilo lavinu i v ražbě chmelových známek. Dochovaný materiál ukazuje, že známky si nechali razit i chmelaři hospodařící na nepatrných rozlohách chmelnic.
Z úvodu by se mohlo zdát, že již z období před druhou světovou válkou existují tisíce chmelových známek. Taková je i představa většiny sběratelů, a tak není o tyto zajímavé a často mimořádně vzácné bohemiky zájem srovnatelný se známkami pivovarů. Skutečnost je ale poněkud jiná. Počet ražených známek kolísal od pár set kusů po emise několikatisícové v ydané velkostatky a později JZD a ČSSS. Většina českých chmelov ých známek byla ražena v počtu kolem 400 kusů a ve srovnání s mincemi raženými v miliónov ých nákladech tak patří ke vzácným ražbám. Fakt, že po skončení platnosti byly často jako bezcenné likvidovány celé emise, v ysvětluje velkou vzácnost některých dochovaných známek, jimž se zničení vyhnulo. Na otázku poměru odborně ražených a svépomocí zhotovených známek nelze za současného stavu bádání jednoznačně odpovědět.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
Renovatio monetae Český denár knížete Soběslava I.
České denáry hlavně v 11. století klesaly v zrnu i váze. To mělo za následek, že se jejich pohyb postupně uzavíral do hranic vlastní země.
České denáry hlavně v 11. století klesaly v zrnu i váze. To mělo za následek, že se jejich pohyb postupně uzavíral do hranic vlastní emě. Třeba několikrát do roka byly vydávány nové druhy mincí, vždy horší jakosti a prostý lid, si několikrát do roka musel
své denárky měnit za nové, jiných obrazů.
Ono proslulé „obnovování mincí“ (renovatio monetae) však vytvořilo podmínky pro překvapující rozkvět výtvarné stránky naší mince, vyznačující se především velkým ikonografickým bohatstvím. Názorným příkladem může být denár knížete Soběslava
I. (1125–1140) na jehož lícní straně je vyobrazena jedna z nejbohatších figurálních scén. Zachycuje pět postav bojovníků, kteří pravděpodobně nejsou českým vojskem táhnoucím do
boje, ale spíše jde o bojovníky Kristovy (milites Christi, milites pugnantes). Tento motiv, čerpaný z náboženské symboliky, měl člověku připomínat boj proti hříchu, zlu a ďáblu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU