PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH
Minaret Malwiya
Pro tento díl jsem vybral bankovku, která je zajímavá pro své architektonické řešení stavby věže - minaretu Malwiya s vnější spirálovou rampou. Tato věž je součástí komplexu mešity Samarra a předlohu pro toto vyobrazení na bankovce najdeme ve středním Iráku severně od Bagdádu u řeky Tigris.
Bankovka této nominální hodnoty o rozměrech 130 x 66 mm působí na oko nenásilně, zajímavě, za což může právě zvolená škála barev. Její celkov ý vzhled s historickými motivy a jasně danou tématikou zaměřenou na arabský svět má zcela určitě v sobě patriotický nádech.
Historie
Tato věž má úctyhodné rozměr y – na v ýšku má 52 metrů v ysoký kužel a na šířku základny 33 metrů spolu se spirálovou rampou točenou odspodu proti směru hodinov ých ručiček. Vznik této Velké mešity s věží v Samaře se datuje do poloviny devátého století, kdy vládcem Samarr y je abbasidský chalíf Al-Mutawakkil (vláda 847861). Jeho vláda je symbolizována jako obdobím staveb velkých paláců a největších mešit na islámském území.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
Opavské psí známky z 19. století
Nic nedokresluje rozpaky provázející dřívější pohled na účelové známky nejrůznějšího druhu v opavském muzeu lépe, než konvolut evidenčních psích známek z 19. a prvé poloviny 20. století.
Prvotní zařazení materiálu tohoto druhu ke sbírkám numismatickým, vystřídal názor oscilující mezi jeho umístěním někam na samou periferii numismatického zájmu a úplným zavržením, až po výsledné zakončení jeho putování přiřazením do sbírek historických.1
Obecně se však tyto drobné reálie dokreslující kdysi všední každodennost, dočkaly konečně svého místa na výsluní a jsou dnes (zvláště ty z 19. století) vyhledávaným sběratelským artiklem. Jsou-li „čitelné“ a navíc mají jistý výtvarný náboj, stávají se půvabnými doklady někdejší reality všedního dne konce předminulého století.
Za nejstarší evidenční psí známku z Opavy (ze Slezska?) je zatím možno považovat muzejní exemplář z roku 1874.2 Pouhých pět let tak dělí tento vzácný opavský kus od dosud nejstarší publikované psí známky z roku 1869, pocházející z Kroměříže.3 Města Kroměříž a Olomouc obdržela na Moravě jako prvá, a to počátkem roku 1869, povolení vybírat poplatky za držení psů.4 Svoji prioritu si v tomto směru Morava udržela i v letech následujících, neboť počátkem příštího roku uděluje císař povolení dalším městům Příboru, Moravské Třebové a Svitavám, v závěru téhož roku ještě Znojmu a Brnu. O rok později, tedy koncem roku 1871 pak Jihlavě a Novému Jičínu.5 O situaci na severní Moravě či Slezsku jsme však informováni pouze sporadicky.6
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATÉ MEDAILE.CZ
