AUKCE #16
všeobecná numismatická aukce Macho & Chlapovič
Výčtem 15. aukce ale dubnová nabídka od M&Ch nekončí. Po skončení hlavní dražby sbírky FJI. bude krátká přestávka, aby sběratelé nabrali dostatek sil na nadcházející všeobecnou aukci, ve které bude průřez od nejstarších mincí až po současnost. Co nám tedy Aukce #16 přinese? Zde je krátké seznámení s aukční nabídkou.
Na startovní čáře od prvního pořadí se seřadilo hned několik krásných hexa- a tetradrachem nejen ze slovenského území, ale například též z oblasti Balkánu, nabídku keltských mincí uzavře lopatkovitý statér. V další řadě se představí antické mince ze starověkého římského císařství, kde si zájemci mohou vybrat hned z několika pěkných ražeb například poreformní denár Nera či zlatý solidus Flavia Placidiuse Valentiniana. Nabídka bohemikálních ražeb je v hlavní sálové aukci velmi skromná, za to si dovolím konstatovat, že první zlatá mince z našeho území florén Jana Lucemburského zaujme nejednoho zájemce svým krásným sbírkovým stavem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
Levantský tolar Chlouba každé Habešanky
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření.
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření, a s čím se u většiny obyvatelek měst setkáváme dosud. Většina z nich má kolem hrdla, na zdobné šňůrce či vkomponované do masivního šperku alespoň jeden levantský tolar s portrétem Marie Terezie. To, co je pro nás zajímavou historickou kuriozitou, je pro ně součástí historie etiopského císařství, projevem tradičního přístupu ke zpracování a držbě stříbra a v neposlední řadě projevem sounáležitosti k vlastní rodině a její víře v ochrannou moc šperku.
Samotná obliba této mince, poprvé ražené v roce 1780, a určené pro Arábii a severovýchodní Afriku, souvisí s dvěma jejími charakteristickými znaky, které se v daném geografickém prostředí nesmírně cení. V první řadě je to velikost, dobrá ražba a ryzost, k nimž přistupuje i skutečnost, že mince má nápis na hraně a nedá se šidit okrájením, a tím druhým znakem je fenomén portrétu, který má v daném prostředí neobvyklou vypovídací hodnotu. Zobrazuje totiž profil panovnice s dobře vyvinutou hrudí, což v arabské společnosti vedlo k láskyplnému označení této mince jako „tučná paní“ a obchodníci jí začali dávat přednost před mincemi vlastních vladařů, a také byla srozumitelná všem etnikům na severovýchodě Afriky, pro které byl portrét panovnice symbolem dobře živené a plodné matky. Mimořádný efekt měla tato symbolika v chudé Etiopii, kde se jednak cenil titul panovníka – císaře, dále zpracování stříbra a v neposlední řadě i postavení matky – rodičky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
