Hyperinflace v Zimbabwe V. Souboj mezi americkým dolarem a jihoafrickým randem
Kdo žil celý rok 2008 v Zimbabwe, se na podzim téhož roku již ničemu nedivil.
Bylo po volbách, nic podstatného se nevyřešilo, svět byl zahrnut jinými zprávami a katastrofami.
Kdo žil celý rok 2008 v Zimbabwe, se na podzim téhož roku již ničemu nedivil.
Bylo po volbách, nic podstatného se nevyřešilo, svět byl zahrnut jinými zprávami
a katastrofami. V Zimbabwe se nadále umíralo hlady, ale také nesmírně bohatlo,
podle toho, kdo měl faktickou moc, přístup k surovinám a hotovost, v jakékoliv
směnitelné měně a ne v inflačních zimbabwských dolarech třetí generace
(oficiální zkratka ZWS), o které nestáli ani místní.
Od července 2008 platil z příkazu Rezervní banky Zimbabwe limit, který si bylo možné v ybrat přímo v hotovosti a ten byl na den stanoven na 100 miliard zimbabwských dolarů, což již tři dny po zavedení nestačilo ani na nákup bochníku chleba a podobně zpozdile reagovala banka na zvýšení limitů po celý půlrok. Pro takovou „sumu“ skutečně nebylo možné do banky ani dojet a dojít pouze v případě, že člověk potřeboval na něco svazek bankovek,
jako v ycpávku, jako podklad pro „nové pouliční v ýtvarné dí lo“ nebo předat známým jako suvenýr do zahraničí. Zimbabwská měna byla skutečně k ničemu. Reálná možnost nákupu potravin byla jen za americké dolary, které se do země pašovaly, nebo za jihoaf rické randy, které na podzim roku 2008 měly v Harare významné postavení.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012.
Kosti plné mincí Prekvapivé uhorské nálezy
Nálezy mincí patria medzi zaujímavé hmotné pramene, ktoré objasňujú dôležité etapy našich dejín.
Vo väčšine prípadoch sa ukrývali vo významných historických dobách, najmä v časoch
veľkých, či menších vojenských ťažení. Preto väčšina objavených pokladov je výsledkom snahy majiteľa doplniť si svoju finančnú hotovosť pred hroziacim nebezpečenstvom. Keďže mnohokrát došlo k ich ukrytiu na poslednú chvíľu, poznáme nálezy narýchlo vložené do najbežnejších nádob, džbánkov, textilií, rôznych vrecúšok a pod. Ľudia si často ukrývali peniaze veľmi bizarným, niekedy až komickým spôsobom.
Ako dobrý príklad nám môže poslúžiť vzácny nález mincí zo Svätého Jura nachádzajúceho sa neďaleko Bratislavy. Poklad bol ukrytý v roku 1626, kedy sedmohradský vojvoda Gabriel Bethlen zorganizoval poslednú výpravu do Uhorska. Nález môžeme najskôr spojiť s pôsobením Albrechta z Valdštejna, ktorý velil cisárskym vojskám. Na konci roka 1626 mal rozložený tri týždne hlavný stan v neďalekej Modre. Poklad ukryl miestny obyvateľ do karnera (kostnice) gotického kostola, v ktorom bolo pochovaných približne tisíc jedincov. Aby lepšie uchránil svoju finančnú hotovosť, majiteľ ich schoval medzi mŕtvoly v spodnej časti karnera. V takejto perfektnej skrýši nemal nikto najmenšiu šancu objaviť nález, ktorý tu zostal utajený až do archeologického výskumu v roku 2005.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU