Úvod do grošového období (8) Literatura k určování grošových mincí
Nejrůznějším mincovním nominálům různých zemí středověké Evropy, často i ražbám různých větších či menších provincií je věnovaná celá řada dílčích i komplexních zpracování.
Není cílem tohoto přehledu podat vyčerpávající přehled literatury pro určování všech mincí grošového období. Účelem tohoto přehledu je přinést výčet té nejzákladnější, v českých podmínkách nejpoužívanější a v současné době nejdostupnější literatury, se kterou se může badatel, sběratel nebo zájemce o problematiku grošových mincí setkat ať už v aukčních katalozích nebo při snaze určit a zařadit vlastní numismatický materiál.
Itálie
Ražbami středověké Itálie se zabývá komplexní katalog Corpus Nummorum Italicorum, s jehož vydáváním začal roku 1910 italský král Vittorio Emmanuele III.
Francie
Komplexním přehledem francouzských středověkých stříbrných mincí je příručka amerického autora Jamese Robertse: The Silver Coins of Medieval France, vydaná v New Yorku v roce 1996.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
Ze světa kovových známek (17) Materiály účelových známek (2)
Tento díl se tak trošku vymyká názvu seriálu. K výrobě účelových známek byly totiž užívané i nekovové materiály.
Již v první polovině 19. století se vyráběly někdy i svépomocí známky z lepenky nebo kartonu, často kruhové a podobné tak mincím, kterých se do současnosti vzhledem malé trvanlivost papíru dochoval pravděpodobně pouhý zlomek.
Byly to známky užívané především v zemědělství, kde potvrzovaly odvedenou práci v časovém nebo úkolovém pojetí. Staršími jsou známky robotní, později vznikaly z tuhého papíru i známky chmelové. Příkladem podomácku zhotovené papírové chmelovky je známka Cyrila Vitnera z obce Hředle na Rakovnicku (obr. 1). Kartónová peněžní známka či nouzovka, kterou vydal J. Wetzler ze Žatce, byla vytištěna v odborném závodě (obr. 2). Vedle různých druhů kartonu a tuhého papíru se užíval i prešpán - chemicky tvrzená lepenka. Na tento odolnější materiál šlo nejen tisknout, ale i do něj razit (obr. 3).
Přechodem mezi známkami kovovými a papírovými jsou ražby na kovem plátované lepence. Byly ražené jako kovové známky a sloužily vesměs k reklamním účelům. Typickým zástupcem této kategorie je známka Exportního pivovaru a. s. Velké Březno, jejíž materiál je lepenka plátovaná měděnou vrstvou (obr. 4). Podobného provedení jsou známky pařížských veřejných domů. Zde ražba nevěstince U hezkých holek (krásných slepic) v ulici Blondel 32 v Paříži (obr. 5), který proslavil spisovatel Henry Miller.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
