VPÁDY PŘEMYSLA OTAKARA II. NA SLOVENSKO vo svetle nálezov mincí
V uvedenom príspevku sa budem venovať pomerne krátkemu časovému úseku v dejinách dnešného Slovenska.
Spomínané obdobie môžeme vymedziť rokmi 1271-1273, prípadne 1277/78 kedy nezhody medzi uhorskými kráľmi Štefanom V. (1270-1272), Ladislavom IV. Kumánskym (1272-1290) a rakúskym vojvodom Přemyslom Otakarom II. (1251-1276) prerástli do otvoreného vojenského konfliktu.
Tento konflikt vyústil až do vojenských vpádov Přemysla Otakara II. na územie dnešného juhozápadného Slovenska, ktoré bude aj predmetom nášho skúmania. Prvá výprava Přemysla Otakara II. sa začala v polovici apríla 1271 a bola reakciou na vyplienenie Dolného Rakúska Štefanom V. v roku 1270. V rámci tohto ťaženia dobyli Přemyslove vojská väčšiu časť juhozápadného Slovenska. Okrem menších opevnení a hradov ako Devín, Stupava, Svätý Jur, Pezinok a Červený Kameň sa mu podarilo dobyť aj väčšie mestá, vrátane Bratislavy a Nitry. V rámci tohto ťaženia však došlo len k jedinej väčšej bitke, ktorá sa odohrala 2. júla 1271 pri Mošoni. Tá sa skončila jednoznačným víťazstvom Přemyslových vojsk.Ešte v tento deň došlo k podpísaniu mieru medzi oboma panovníkmi. Nepriateľstvo a napäté vzťahy medzi súperiacimi stranami však pretrvávali aj naďalej a neskončili sa ani po nástupe Ladislava IV. na uhorský trón. Krátko po prvej výprave sa začala opäť vojna medzi oboma kráľmi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
Mincovnictví krále Jiřího z Poděbrad
Politicky nadaný, energický šlechtic z východních Čech prakticky vládl již v letech 1450–1458, ale jen jako zemský správce jménem Ladislava Pohrobka. Toto údobí bylo pro
český stát dobou míru a konsolidace.
Politicky nadaný, energický šlechtic z východních Čech prakticky vládl již v letech 1450–1458, ale jen jako zemský správce jménem Ladislava Pohrobka. Toto údobí bylo pro český stát dobou míru a konsolidace. Královským výnosem z 15. 6. 1454 bylo sice nařízeno ražení grošů i drobné mince v Kutné Hoře, ale zdá se, že pražské groše s Ladislavovým jménem (obr. č.1) se razily jen příležitostně – snad k jeho poctě při návštěvě Kutné Hory. Tyto groše totiž patří k nejvzácnějším mincím grošového údobí v Čechách.
Ještě v době svého správcovství (1450–1458) provedl Jiří měnovou reformu ovšem zatím bez ražení grošů. Jejím základem byl peníz se lvem s charakteristickou půlměsícovitou hřívou, ale na jeho krku ještě s další řadou malých půlměsíčků (obr. č. 2). Tento peníz z počátku padesátých let měl váhu kolem 0,4 g, ryzost asi 0,396 a bylo jich počítáno 7 za groš. Poloviční hodnotu měl pak haléř s korunou v jemné kresbě (obr. č. 3). Tyto drobné ražby už nebyly krojeny nůžkami, nýbrž vznikaly novou technologií - jednotlivým vyrážením střížků
průbojníkem ze stříbrného plechu. Výrazně se lišily i svojí barvou. Na rozdíl od černých peněz ze čtyřrázem byly opět bílé a kulaté.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATÉ MEDAILE.CZ
