Heraldika na mincích a medailích (3) Ve znamení kříže
Dotyk středověké heraldiky je neúplný, pokud zahrnuje jen znaky zemské, rodové a městské.
Dotyk středověké heraldiky je neúplný, pokud zahrnuje jen znaky zemské, rodové a městské. Čtenáři předchozích dvou dílů našeho vyprávění chybí heraldika církevní. Abychom se s ní aspoň letmo seznámili, musíme se vrátit až k okamžiku, který předcházel první křížové výpravě.
Svah při okraji francouzského města Clermont byl plný vzrušeně gestikulujících lidí. Z davu se opakovaně ozývalo volání „Deus le volt“ (Bůh tomu chce) a nad hlavami zástupů se tu a tam objevovaly dokonce tasené meče. Papež Urban II., který právě ukončil svou plamennou řeč ke shromážděným, sledoval s mírným překvapením účinek svého proslovu. Nemohl tušit, že právě dalekosáhle zasáhl do vývoje dějin středověku.
27. 11. 1095 v Clermontu končilo zasedání církevního koncilu a témata, o kterých se jednalo, většinou nebyla v ničem převratná. Na závěr koncilu papež vyzval všechny západoevropské křesťany nejen k zajištění bezpečnosti poutníků, ale i k osvobození svatých míst z rukou nevěřících. Podobné výzvy zazněly už předtím, ale tentokrát byla odezva neobvykle silná a spontánní. Místo obvyklých nikam nevedoucích akademických debat začala rovnou vznikat armáda. K těm prvním, kteří se chápali zbraní už na shromáždění v Clermontu, se začaly připojovat tisíce dalších po celé Evropě. Lidi všech stavů spojovala nesourodá směs motivací. Naděje na odpuštění hříchů vedle snahy utéct z nesnesitelných životních podmínek, ideály osvobození Božího hrobu vedle touhy získat kořist kdesi na východě. Všechny však sjednocoval kříž, který si malovali nebo přišívali na oděvy.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (26) Ražba studentské euro medaile
Nevím, co je silnější, zda přiznat vlastní chyby, nebo se přiznat ke svým nesplněným cílům a přáním.
Chyby většinou děláme z určité nevědomosti, případně z nedostatku informací, což znamená, že se chybám nelze vyhnout. Je důležité si je včas uvědomit a hlavně je neopakovat.
S nesplněným přáním je to úplně jinak. Pokud si stanovíme cíle spíš malé a jsme při jejich naplňování přiměřeně aktivní, zpravidla na ně dosáhneme a cítíme se spokojení. Stanovit si velký cíl je krásné, ale jeho splnění bývá obtížné a často přesahuje naše možnosti. Takovým velkým cílem se pro mě stala ražba oběžných mincí euro. Čím více jsem se tímto problémem zabýval a stále více informací jsem měl k dispozici, tím se mi jeho splnění jevilo méně reálné. Slovenští přátelé v Kremnici se myšlenkami na ražbu eura také zabývali. Věděli, že se slovenská vláda bude dlouho rozhodovat, než jejich země vstoupí do eurozóny. Ředitel Ing. Vlastimil Kalinec v roce 2004 na nic nečekal a vytvořili svoji verzi medailí na motiv mincí euro pro všech 8 nominálů od 1 centu až po 2 eura. Jejich centrální banka proti jejich záměru neměla námitky, a chytrý Kalinec si věc předem projednal v Bruselu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATÉ MEDAILE.CZ
