Hrst drobných může být jistota... Na návštěvě v Keni
Poslední keňské šilinky již tradičně utrácím v Nairobi několik hodin před odletem na
místním tržišti poblíž hotelu Holiday Inn.
Již v okamžiku nákupu vím, že mám u sebe
poslední peníze (dolarové bankovky jsou v jiné peněžence a jsou určeny na cestu na
letiště a pobyt v tranzitu), kufr je již plný místních nezbytností jako je glazovaná
keramika, knihy, košíky, skvělá keňská káva a čaj, a tak ten nákup je v podstatě jen
rituální. Svírám v ruce hrst drobných a jsem si jistá, že za ně koupím něco úžasného.
Tentokrát to však bylo složitější, drobných mincí je v Keni koncem roku 2012 nedostatek.
Pr vní vlastní mince v ydala Keňská republika v roce 1966 a byly v hodnotách 5, 10, 25 a 50 centů, další hodnoty pak byly 1 a 2 keňské šilinky. V roce 1973 a 1985 k této základní řadě přibyly dvě ražby mince v hodnotě 5 šilinků, v roce 1994 přibyla oblíbená 10šilinková mince a v roce 1998 se konečně objevila mince v hodnotě 20 šilinků.
Bez ohledu na rok ražby se dají všechny keňské mince poměrně dobře datovat i při zběžném pohledu, identif ikačním klíčem je portrét keňských prezidentů. Mezi lety 1967 až 1978 je zdobil por trét prvního prezidenta Keňské republiky Jomo Kenyatty. Na ražbě v letech 1980 se objevila ražba s por trétem Daniela arapa Moie a z různých důvodů se mince s jeho portrétem razily až do roku 2005, kdy se keňská národní banka vrátila k původnímu portrétu Kenyatty na nově ražených mincích v hodnotách 50 centů, 1, 5, 10 a 20 šilinků. Star ý typ 25
šilinku již nebyl ražen.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
KRVAVÉ AFRICKÉ ZLATO
Krugerrand
V roce 2017 oslavil své 50. výročí jihoafrický . Ražbě nejstarší zlaté investiční mince předcházela největší zlatá horečka světa, válka a tvrdé politické boje. dokázal ovládnout mezinárodní trhy s drahými kovy, aby se v 80. letech stal obětí ekonomických sankcí. Jeho úspěch inspiroval další státy k ražbě zlatých investičních mincí.
Zlatá horečka a Búrská válka
Historie u začíná roku 1884 pr vním nálezem zlata ve Witwatersrandu, kvarcitovém hřebenu táhnoucím se 60 mil od východu k západu severně od Johannesburgu. V čer venci 1886 nalezl George Harrison na farmě v Langlaagte hlavní žílu a přihlásil svůj zábor u vlády Suid Afrikaanse Republiek. Začala největší zlatá horečka na světě. Zpráv y o nálezu se rychle rozšířily a do Jižní Afriky zamířili prospektoři od Austrálie po Kalifornii. Vše probíhalo několik let poklidně, ale prezident Jihoafrické republiky (často označované jako Transvaal) Paul Kruger měl obav y, že přicházející cizinci brzy přev ýší počtem původní búrské osadníky. Byly uvaleny v ysoké daně na dynamit prodávaný cizincům, ale to pouze pobouřilo horníky a dalo Britům záminku zabrat zlatonosná pole pro sebe. Konflikt vyeskaloval v Druhou Búrskou válku, která skončila kapitulací Búrů roku 1902. Britské impérium anektovalo nezávislé búrské republiky Transvaal a Oranžský svobodný stát a desítky tisíc vzpurných Búrů a jejich rodin uvěznilo v koncentračních táborech.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU