Izraelské muzeum
Nová izraelská zlatá investiční mince z řady Jeruzalém ze zlata
Řada zlatých investičních mincí Jeruzalém ze zlata v nominální hodnotě 20 NIS započala před pěti lety ražbou první mince s motivem Davidovy věže. Každoročně byla tato řada s motivy pamětihodností Jeruzaléma doplněna o další vydanou minci. (Viz: Jeruzalém ze zlata, M&B 6/2014).
Letos v květnu byla řada doplněna o další investiční minci s motivem Izraelského muzea v Jeruzalémě, které oslavilo padesáté výročí své existence. Předchůdcem muzea bylo Muzeum Becalel, založené roku 1912 vedle stejnojmenné školy výtvarných umění. Muzeum bylo později umístěno do budovy postavené roku 1929 na ulici Shmuel Ha-Nagid. Koncem padesátých let minulého století stávající budova již nevyhovovala instituci, která vedle stálých expozic židovského a izraelského umění měla sbírku 23 tisíc předmětů judaiky, tisíc obrazů a 13 tisíc grafik, sbírku 17 tisíc mincí, nemluvě o bohaté archeologické sbíce pocházející z vykopávek v Izraeli, Persii, Egyptě a v dalších zemích.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
Heraldika na mincích a medailích (1) Zrození heraldiky na bitevním poli
Už odedávna se na mincích a medailích uplatňovaly erby. Jejich reliéfy skrývají historické příběhy a jsou často také miniaturními uměleckými díly.
Cestu do tohoto magického světa nám umožní paralelní využívání poznatků z obecných dějin, heraldiky, numismatiky a dějin umění.
Saracéni zmizeli za obzorem a bylo po boji. Velitel křižáckého oddílu přehlédl bojiště a musel souhlasit se svým zástupcem. Na jejich straně bylo opravdu méně padlých než jindy. Tentokrát se nestalo, že v zápalu boje a při zhoršené viditelnosti, bojovali křižáci omylem jeden s druhým. Ta znamení namalovaná na štítech se opravdu osvědčila.
Scéna, kterou jsme si evokovali, se mohla odehrát někdy v průběhu druhé křížové výpravy v letech 1148–1149. Nejspíš právě na ní, z ryze praktické potřeby rozlišit, si začali křesťanští rytíři malovat na štíty jednoduchá a výrazná znamení. Někteří západoevropští baroni si tenhle zvyk možná přivezli už ze své domoviny. Naplno se však rozvinul až v boji s „nevěřícími“. Symbolické obrazy na štítech přitom nepředstavovaly nějakou novinku. Byly známy už dávno a měly různé poslání. Od dekorace, přes snahu dezorientovat a zastrašit protivníka, až po symbolické zajištění podpory vyšších sil. Něco z toho sdíleli i křižáci, ale hlavní motivace byla jiná. Stálé zlepšování zbroje vyvinulo novou konstrukci přilby, která zcela kryla hlavu. Bojovník v kompletní zbroji se tak stal anonymním a potřeba rozlišit v boji spojence od nepřítele byla náhle životně důležitá.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATÉ MEDAILE.CZ