100 LEVA 2003
Anatomie bulharské bankovky
Otázkou je, zda a proč psát krátký článek o této bankovce, která byla již dávno emitována a lidé – turisté by ji měli dávno znát.
Jako sběratel si rád přivezu nový kousek do sbírky osobně a tak jsem se letos pokusil sehnat 100 leva z roku 2003. To jsem ještě nevěděl, co jsem si to dal za sběratelský závazek, protože se jedná o současný nejvyšší nominál Bulharské Národní Banky. Na hotelové recepci jsem neuspěl a zrovna tak v hotelové směnárně. Všude mě byla nabídnuta bankovka v nominální hodnotě max. 50 leva. V kapse dvě padesáti leva a já bloudím po destinaci a hledám obchody a hotely, kde by mě mohli vyjít vstříc. Úspěch slavím až v sedmém hotelu a dávají mě vybrat pouze ze dvou kusů. Automaticky sáhnu po lepším stavu. Mám ji … K odhodlání napsat toto seznámení s bankovkou kromě příběhu, vysokého nominálu přispěl i náhodný portrét na promenádě podél pobřeží – shodou okolností se jedná o portrét osobnosti z této bankovky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
Přemysl Otakar I. Zlatá bula krále intrikána
Přemysl Otakar I. získal před 800 lety Zlatou bulu sicilskou, která povýšila české knížectví na království.
Bula sice opakovala už dříve přislíbená privilegia českým vladařům, jenže Přemysl musel o jejich respektování a o dědičný královský titul svést dlouhý boj. Zapojil při něm důvtip i intriky.
Cesta krále Přemysla Otakara I. ke klíčovému dokumentu v dějinách české státnosti byla složitá, a to i přesto, že královskou hodnost v minulosti získali už dva jeho předci.
Jako první si ji roku 1085 vysloužil Vratislav II. za dlouholeté věrné služby Svaté říši římské.
Druhým Přemyslovcem ověnčeným královským titulem se stal Přemyslův otec Vladislav II. roku 1158. Šlo ale o jinou situaci. Vladislav získal korunu od císaře Fridricha Barbarossy, který si tak chtěl českého panovníka pojistit jak spojence v tažení do Itálie. Potřeboval česká vojska pro obléhání Milána, a tak dopředu vyznamenal Vladislava II. královskou hodností. Nedošlo už ale na příslušné náboženské ceremonie a bylo evidentní, že korunovace je pouze projevem císařovy osobní vůle. Už v Barbarossově privilegiu však stálo, že královská hodnost má být dědičně propůjčena i Vladislavovým nástupcům na trůnu. Bohužel zápas o to, aby litera tohoto dokumentu byla naplněna, bude stát Přemysla Otakara I. dlouhá léta bojů i diplomatického úsilí. Situaci mu paradoxně zkomplikuje právě jeho úspěšný otec.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU