Spisovatel a indiánský bojovník Pamětní medaile Karla Maye
Snílek, dobrodruh a především úspěšný spisovatel, který svými výpravnými romány ovlivnil nejednu generaci.
To byl Karel May, od jehož smrti loni uplynulo sto let. Jubileum připomíná zajímavá medaile s portrétem indiána na rubu; jako součást cyklu Kalendárium 2012 ji v omezeném počtu razí Pražská mincovna.
Zlatý medailon má hmotnost půl trojské unce (15,56 g) a průměr 28 milimetrů. Stříbrný pak váží dvojnásobek a jeho průměr činí 37 milimetrů. Pro obě varianty jsou samozřejmostí kovy maximální ryzosti. „Při zpracovávání podobizny Karla Maye, dominující lícní straně, jsem vycházel z dobových fotografií,“ uvedl autor sádrového modelu Miroslav Schovanec. Ústřední motiv opisuje jméno spisovatele a letopočty jeho narození a úmrtí. Ve spodní části aversu jsou umístěny značky Pražské mincovny a autora návrhu. „Pro rubovou stranu jsem na požadavek zadavatele vymodeloval portrét Indiána v čelence z peří. Jedná se o volné pracování, aniž by předlohou byla konkrétní postava,“ doplnil Schovanec.
Medaile připomínající Karla Maye je součástí Kalendária 2012, první ročníkové sbírky Pražské mincovny. „V současnosti vrcholí příjem objednávek pro v pořadí druhé Kalendárium. Zájemci mají možnost si sadu rezervovat do konce ledna,“ připomněl Jaroslav Tomanec z představenstva Pražské mincovny s tím, že uzávěrka objednávek skončí posledního ledna.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
Ze světa kovových známek (9) Známky potravních (konzumních) spolků a družstev
Rozvoj potravních spolků v rakouských zemích nastal po liberalizaci podnikání
odstartované vydáním živnostenského řádu r. 1859 a obchodního řádu v roce 1862.
Po schválení spolčovacího zákona roku 1867 byly svépomocné potravní spolky definovány
jako hospodářské spolky a od vydání družstevního zákona roku 18731 působily jako
výdělková a hospodářská společenství.
Posláním potravních spolků zakotveným v jejich stanovách bylo nakupovat zboží denní potřeby pro domácí použití od v ýrobců a prodávat je členům za minimální ceny. Založením svépomocného spolku čelili zaměstnanci truck-systému2 do jeho zákazu v Rakousku-Uhersku v roce 1870, kter ý ale někde dál ve skryté formě přetrvával v továrních konzumních prodejnách
ovládaných podnikateli3.
Svépomocné spolky a později podnikatelská družstva, které měly v obchodní a někdy i v ýrobní sféře konkurovat podnikatelům a zlepšit tak životní úroveň členů, počaly vznikat v 60. a 70. létech XIX. století. Ideologem a zároveň i jedním z iniciátorů svépomocného hnutí v Čechách byl v té době JUDr. František Ladislav Chleborád (1839–1911). Vzorem mu byl německý model svépomocného hnutí, učení Schulz-Delitsche, a anglický spolek Rochdale Pioneers, u nás uváděný jako Poctiví pionýři (zákopníci) Rochdalští4, o jehož činnosti obsáhle referoval v přednáškách a časopisecky. F. L. Chleborád stál u vzniku a byl prvním předsedou nejznámějšího svépomocného spolku pražského Oulu založeného roku 18685. Podle Oulu byly zřizovány podobné svépomocné spolky v Praze i na venkově. Spolek po odchodu Chleboráda pro osobní rozpor y a špatné hospodaření byl nucen ukončit činnost 18. července 1875.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
