Jan Žižka z Pražské mincovny Medaile zahájila novou sbírku
Medailon odkazující na slavného husitského vojevůdce Jana Žižku začala v říjnu razit Pražská mincovna. Titulem zahájila zcela nový cyklus, který je věnovaný významným osobnostem a událostem české vojenské tradice.
Výtvarný námět medaile Jan Žižka z Trocnova tvoří dvě kompoziční složky: portrét a doprovodný motiv. „Žižkův portrét je autorský a ideální, což znamená, že jde o moji autorskou licenci a neopíral jsem se o žádné historické zobrazení. Naopak doprovodný motiv volně cituje známou iluminaci z Jenského kodexu,“ popsal novinku autor návrhu akademický sochař Michal Vitanovský. Celek tak připomíná osobnost vojevůdce i samo husitské hnutí. Opis Jan Žižka z Trocnova je umístěn v horní části mincovního pole po obou stranách portrétu.
Michal Vitanovský přiznává, že na návrhu pracoval rád, i s vědomím problematického vnímání Žižkovy osobnosti v české veřejnosti„Katoličtí konzervativci ho vytrvale prohlašují za lapku, pro komunisty to byl revoluční vůdce prostého lidu. Oba výklady jsou ve své jednostrannosti falešné a nepřispívají ke skutečnému poznání jedné z velkých postav našich dějin,“ soudí Vitanovský a upozorňuje, že v kontextu středověkého válečnictví je Žižka postavou dokonce evropských rozměrů (viz též článek Michala Vitanovského – pozn. red.).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (34) Známky na železnici II.
V předchozí části byly popsané známky železničních konzumů či družstev a potravních skladů.
Do okruhu známek na železnici patří rovněž ražby, jež vydaly organizace související s jejím provozem nebo na ni navazující.
Zajímavou skupinou známek ze železničního prostředí jsou ražby výtopen, čili dodavatelů tepla pro nádraží a železniční depa. Jde většinou o známky na nápoje, což nepřekvapuje vzhledem k horkému prostředí, v němž se zaměstnanci pohybovali. Výtopnu rakouské státní dráhy pravděpodobně v Nuslích, která byla vybudována v režii státních drah v 80. letech XIX. století, připomíná zinková ražba na ½ litru piva (obr. 1). Možná stejný železniční objekt v jiné době pod změněným názvem vydal v období tzv. Protektorátu Čechy a Morava peněžní známku s hodnotou 10 do podnikové jídelny (obr. 2). Výtopnu železniční stanice Plzeň zastupují známky pro potřeby závodní kuchyně (obr. 3). Dvojjazyčná legenda a užitý kov nasvědčují ražbě z válečného období. Známky razily také železniční opravny a dílny. Dílnám v Praze-Bubnech bývá s otazníkem přidělována známka s okřídleným kolem na líci a hodnotou 201 v perlovém kruhu na rubu (obr. 4).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU