Mistr Jan Hus
10 000 Kč 2015
Nejznámější český reformátor, kazatel, teolog a rektor pražské univerzity, mistr Jan Hus, zasvětil svůj život snaze o reformu katolické církve. Jeho kritika tehdejších církevních praktik se však setkala s nevolí a 6. července 1415 byl jako kacíř upálen v Kostnici.
Česká národní banka v yhlásila v lednu 2014 soutěž na mimořádnou 10 000 Kč minci k 600. výročí upálení mistra Jana Husa. Soutěže se zúčastnilo 31 výtvarníků, kteří předložili celkem 65 sádrových modelů. Vyhodnocení soutěže uskutečnila dne 11. března 2014 Komise pro posuzování návrhů na české peníze. Přítomni byli také dva odborní poradci, ThDr. Jiří Vaníček z Církve československé husitské a prof. PhDr. Marie Bláhová, CSc. z Filosofické fakulty University Karlovy. „Mistr Jan Hus je bezpochyby jednou z našich nejvýznamnějších historických postav. Jeho mučednická smrt reformní snahy v Čechách nejenom že nezastavila, ale dokonce přispěla k jejich zesílení. Vysoká nominální hodnota mince jen podtrhuje mimořádnost této události nejen pro historii naší země,“ uvedl guvernér Miroslav Singer.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
Mobilizační státovky Bankovky vzor 1938
Československo již od počátku 30 let obezřetně sledovalo nejen agresivní rétoriku, ale i ekonomické a vojenské posilování svého západního souseda, který ovlivňováním německé menšiny stále více podněcoval separátní nepokoje uvnitř republiky.
Československo již od počátku třicátých let obezřetně sledovalo nejen agresivní rétoriku, ale i ekonomické a vojenské posilování svého západního souseda, který ovlivňováním německé menšiny stále více podněcoval separátní nepokoje uvnitř republiky. Proto již od poloviny třicátých došlo k zahájení příprav na obranu republiky vůči případné agresi. Nešlo jen o vyzbrojování armády, výstavbu pohraničních a vnitrozemských pevností, ale také o plánování peněžního oběhu v době války a to včetně nám dnes dobře známých mobilizačních státovek (též označovány jako vzor 1938).
Sledujeme-li historii těchto platidel, musíme se ohlédnout až k roku 1936, kdy Národní banka československá (NBČS) ve spolupráci s ministerstvy národní obrany a financí zahájila přípravy k plánovaní peněžního oběhu pro případ války. Vzhledem k předpokladu, že v průběhu obranných bojů ustoupí vojska z hlavního města, sídla NBČS a tiskárny bankovek, bylo nutné vybudovat v bezpečnější oblasti od bojiště náhradní sídlo a prozatímní tiskárnu. Náhradním sídlem1 správa určila lázeňské město Rajecké Teplice na západním Slovensku. Tiskárna se poté vystavěla nákladem 160 tis. Kč v obci Harmanec nacházející se přibližně 12 km od Banské Bystrice. Do nové haly se následně počítalo s nákupem zařízení za 3 miliony Kč. Kromě vlastního strojového parku měly být v případě nutnosti další tiskařské stroje přivezeny z Prahy. Pokud by se ukázalo, že válečné nebezpečí pominulo, plánovalo se zde tisknout nižší nominály, čímž by se ulehčilo pražské tiskárně.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
