BitCoin Krypto zlato na vzestupu
V minulém roce, v časech kyperské finanční krize, jsme mohli stále častěji slyšet o jakési digitální měně, které se říkalo bitcoin.
I když o této formě peněz se vědělo již dříve, bitcoin se poprvé dostal ve větším měřítku i do hlavních mainstream médií. Jak k tomu došlo?
Odpověď najdete již v první větě tohoto článku. Ano, byla to kyperská finanční krize, která se postarala o popularizaci bitcoinu. Lidé z jižní Evropy, bojíce se, že jim politici „znárodní“ část jejich vkladů v bance, se rozhodli, že si svá eura smění za jiná investiční aktiva (zlato, půda, nemovitosti atd.) a mnoho z nich se rozhodlo pro investiční novinku – bitcoin. Bitcoin sám o sobě není investčním aktivem, byl vytvořen jako digitální prostředek směny, tedy jako digitální měna, ale jeho deflační charakter se stal pro lidi, kteří přestali věřit politikům a bankéřům, že jim neseberou nebo nebudou znehodnocovat jejich úspory a investice ve FIAT měnách (USD, EUR, jüan, jen, Kč) základním motivem pro jeho pořízení. Pro ozřejmění, bitcoin, podobně jako zlato, není doslova deflační měnou, ale jeho nízká přirozená inflace (roční nárůst jednotek měny nebo uncí zlata), je proti nárůstům peněžní zásoby současných nekrytých FIAT měn doslova „deflací“.
Cena bitcoinu v časech kyperské krize nakonec překonala hodnotu 200 USD a vzrostla proti začátku roku 2013 skoro až dvacetinásobně. Proto se o bitcoinu začalo mluvit ve velkém a bitcoin se stal také nejlepším investičním aktivem roku 2013!
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
Ze světa kovových známek (2) Platidla internačních táborů
Platidla s platností zřetelně ohraničenou plotem z ostnatého drátu nebo vysokou zdí prorostlou palebnými posty, to jsou táborová platidla – platební prostředky moderní společnosti.
Převážná většina těchto platidel vznikla ve XX. století1, kdy četné válečné konflikty, počínajíce búrskou válkou (1899–1902), byly příznivou dobou pro vznik a široké rozšíření platidel zejména zajateckých táborů, které pro internované nepřátelské vojáky tiskly či razily obě bojující strany2. Totalitní režimy XX. století zavedly v koncentračních a pracovních táborech a věznicích speciální platidla i v mírových dobách3, zvláštní platidla s označením Quittung (potvrzenka) obíhala v Němci zřízených židovských ghetech druhé světové války.
Většina táborových platidel – poukázky a potvrzenky, patří do oblasti notafilie. Mince a kovové známky byly ve válečných dobách raženy pro nedostatek kvalitních barevných kovů ponejvíce ze zinku, železa a hliníku4, a tak vzhledově připomínají soudobá nouzová platidla. Táborová platidla však nebyla vydána pro nedostatek oběživa v době krize peněžního systému a nejsou tudíž nouzovými platidly, s nimiž byla v minulosti často i na základě vnější podoby v numismatické literatuře spojována a zaměňována. Měla většinou charakter peněžních pracovních známek5, které byly popsány v M+B 1/2011. Jejich nominální hodnota zněla na domácí měnu, nemusela ale být striktně závislá na jejím kurzu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
