WINSTON CHURCHILL NA PĚTILIBROVCE Nové bankovky Velké Británie
Bank of England představila záměr vydat novou emisi polymerových bankovek 18. prosince 2013.
2. června letošního roku centrální banka Spojeného království Bank of England představila dlouho očekávanou pětilibrovou bankovku, která se stane základem nové emise polymerových platidel Velké Británie, které v následujících letech postupně nahradí stávající papírová platidla.
První přípravy se však datují už k roku 2010, kdy si centrální banka nechala zadat rešerše a průzkum možných rizik a nákladů pro přechod na polymer. Samotnému vyhlášení poté předcházel výzkum veřejného mínění, který trval od 10. září do 15. listopadu 2013 a ve kterém se 87 % z téměř třinácti tisíc respondentů vyjádřilo pro.
Vznik nové emise
Zprvu bylo zamýšleno, že by se touto technologií tiskly jen níz
ké nominály po 5 a 10 £. Vzhledem k vysokým počátečním nákladům bylo ale záhy rozhodnuto, že se přechod uskuteční i u vyšších hodnot.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
Ze světa kovových známek (6) Telefonní známky
První známky do telefonních automatů byly u nás zavedeny některými pražskými hotely
a restauracemi patrně již v době mezi válkami1.
(Obr. 1 2, Obr. 2) V tomto období se do
veřejných telefonních stanic užívaly jednokorunové mince vzor 1922 (Ø 25 mm, 6,66
g). Podle metrologických údajů shodných s prvorepublikovou jednokorunovou mincí lze
usuzovat na telefonní známky u ražeb, kde to není z legendy ani obrazu zřejmé. (Obr. 3, 4)
Některé privátní telefonní známky se lišily průměrem i hmotností od soudobých mincí. Užití telefonního automatu tak bylo omezeno na držitele zvláštních známek, vydávaných provozovatelem telefonního automatu, zpravidla hotelem. Průměry těchto známek byly 27 a 29 mm. (Obr. 5)
Zvláštní známky do veřejných automatů vznikly až na počátku čtyřicátých let v období Protektorátu Čechy a Morava. Okolnosti vzniku protektorátních telefonních známek byly dostatečně popsány v literatuře, odkazuji tak na práci Likovský-Štemberg-Šůla (1997). Zde bych pouze uvedl, že výrobcem telefonních známek pro Telefonní automatovou akciovou společnost (TAAS) byla ražebna Vladimír Podivín Praha. Známky měly kompenzovat nedostatek
jednokorunových mincí vzor 1922 tezaurovaných obyvatelstvem do doby, než budou vyražené v dostatečném množství protektorátní jednokorunové mince. Dvojjazyčné českoněmecké známky byly ražené ve čtyřech značených emisích v celkovém nákladu 1 100 000 a jejich platnost byla ukončena na jaře 1944. Od ledna 1944 je v upravených automatech nahradily zinkové protektorátní jednokorunové mince. (Obr. 6)
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATÉ MEDAILE.CZ
