Aurel Stodola
Bratislava - Slovensko vydává novou pamětní minci v nominální hodnotě 10 eur.
Nová mince je věnována
osobnosti slovenského vynálezce Aurela Stodoly.
Prof. Ing. Aurel
Boreslav Stodola, Dr. h. c. byl vynikající slovenský fyzik, technik,
světově uznávaný zakladatel teorie parních a plynových turbin.
Ve své vědecké činnosti se zaměřoval na oblast teorie automatické
regulace strojů, položil vědecké základy projekce a stavby parních a
spalovacích turbín. Pro vodní páru vypočítal a aplikoval tzv. Mollierův
entropický diagram, který stále doplňoval. Ve spolupráci s chirurgem
Ferdinandem Sauerbruchem zkonstruoval 1915 pohyblivou umělou ruku, tzv.
Stodolovu. Na stejném principu byly založeny i protézy chodidel a noh.
Největší úspěchy dosáhl v oboru parních turbín a jeho výpočty a
konstrukce daly základ tomuto odvětví strojařství.
Tato nová
slovenská pamětní mince je zároveň první slovenskou pamětní mincí s
nominální hodnotou v nové slovenské měně: Euro.
Její nominální
hodnota je 10 EUR. Mince je ražena ze
stříbra vysoké ryzosti 900/1000. Má průměr 34 mm a váží 18 gramů. Náklad těchto mincí
je přísně omezen na 30.000 ks. V špičkovém provedení bylo raženo pouhých
13.300 ks.
Autorem výtvarného návrhu této mince ja pan Miroslav Ronai.
Rytecké úpravy provedl Dalibor Schmidt. Minci razila Mincovňa Kremnica
š.p.
Královna Viktorie Zajímavosti britského mincovnictví z let 1838–1901
24. května uplynulo 195 let od narození královny Viktorie.
Princezna, která nikdy neměla nastoupit na trůn, se stala nejdéle vládnoucím anglickým panovníkem. Její dlouhá vláda byla zajímavá i z numismatického hlediska. Pod vlivem Francie se Británie pokusila o decimalizaci, v Královské mincovně působil talentovaný William Wyon, sochy tvořili Joseph Boehm a Thomas Brock.
Život
Alexandrina Victoria se narodila 24. května 1819 v Kensingtonském paláci v Londýně. Jejím otcem byl Eduard, vévoda z Kentu a Strathearnu, čtvrtý syn krále Jiřího III., matkou Victoria Sasko-Coburg-Saalfeldská. Ani jeden z Viktoriiných strýců po sobě nezanechal dědice a tak se po smrti Viléma IV. 20. června 1837 Viktorie stala královnou Spojeného království. Přes nesouhlas Viléma IV. se Viktorie nakonec 10. února 1840 provdala za prince Alberta of Sasko-Coburského a Gotha, se kterým měla během 17 let devět dětí. Díky nim se Viktorie později stala známou jako „babička Evropy“ a měla vnoučata téměř na všech evropských dvorech.
Viktorie nebyla pouhou loutkou v čele státu, ale snažila se aktivně zasahovat do politiky. To mělo za následek řadu skandálů, které poškodily královninu pověst. Ta byla nečekaně zachráněna díky atentáům. Na královnu, projíždějící se v kočáře po Londýně pravidelně útočili političtí radikálové, zhrzení básníci nebo různí pomatenci. Útočníci kupodivu pokaždé vyvázli s poměrně mírnými tresty a vůči královně se zvedla vlna sympatií. Sama Viktorie prý poznamenala, že všechno to střílení na ní stojí za to, protože je díky němu vidět, jak je lidmi milována.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU