Zlaté medaile



Oběhové mince Velké Británie

VÍTE ŽE:
britskou měnou je libra (angl. Pound). Značkou libry je ? a dává se před částku, např. ?100 (= sto liber). Slovo libra původně znamenalo jednotku hmotnosti (jedna libra je 453 gramů) a tak jedna britská libra představuje jednu libru šterlinků (něco jako "půl kila peněz"). Mezinárodní zkratka britské libry je GBP (Great Britain Pound). Jedna libra má 100 pencí (Pence), jejich značku je malé písmeno p. Tedy ?1 = 100p. 1p je jedna penny (peny). Těmto drobným Angličané říkají krátce p (čti ). Tedy např. ?65.40 = sixty five pounds and forty pence nebo sixty five and fourty p nebo prostě sixty five fourty. Mince se vydávají v nominálních hodnotách 1p, 2p, 5p, 10p, 20p, 50p, ?1 a ?2. Bankovky v hodnotách ₤5, ₤10, ₤20 a ₤50. Bankomaty např. standardně vydávají maximálně 20 librové a minimálně 10 librové bankovky. Angličané říkají librám quid (čti kvid). Ten quid (slovo nemá tvar množného čísla; je one quid a seven quid) v překladu znamená něco jako deset babek. Tisícovkám říkají Brité grands nebo jen G (čti dží), takže 5 tisíc je five grands nebo five Gs (čítaj fajv džís) - v překladu pět táců, pět litrů, pět papírů. Bankovka sa angliceky řekne note, desetilibrová bankova je tenner, pětilibrová bankovka je fiver. Mince jsou coins a drobné jsou change.

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Nizozemsko Kolonie, kolonie a zase kolonie… (3)
Nizozemsko, někdy také mylně jako celek označováno za Holandsko, což je jen část nizozemského království (dále budu uvádět jen Nizozemsko, Nizozemci apod.), leží v severozápadní části evropského kontinentu.

Jedná se konstituční monarchii, která se zbavila Španělské nadvlády již v roce 1568 a udržela se do dnešních dob. Také tento malinký evropský stát měl chuť ze světových nalezišť utrhnout co největší díl a proto vysílal své koráby ke kolonizování nových světů. Vítejte v krátké ukázce vybraných nizozemských kolonií.

NIZOZEMSKÉ ANTILY

V samém úvodu tohoto dí lu se přesuneme do karibské oblasti. Souostrov ý Nizozemských Antil bylo objeveno na přelomu 15. a 16. století. V roce 1527 se ostrovy staly součástí španělských kolonií. Nizozemskem byly kolonizovány ve 30-40. letech 17. století. Rokem 1866 se stávají korunní nizozemskou kolonií a toto zůstalo až do roku 1948, kdy se změnil na název Nizozemské Antily. Tak zvaná Char ta Nizozemského království, vydána v roce 1954 povýšila tuto kolonii na plnohodnotnou autonomní zemi v rámci celého Nizozemského království.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.



Gabriel Bethlen... a kremnická mincovňa
Na sklonku leta 1619 sa na strane protestantského tábora zapojil do udalostí Tridsaťročnej vojny (1618–1648) sedmohradské knieža Gabriel Bethlen.

Svoje úsilie sústredil na ovládnutie územia dnešného Slovenska, kde chcel dobyť Bratislavu a významné banské mestá ako Kremnicu, Banskú Štiavnicu, či Banskú Bystricu. Vo svojich plánoch počítal aj s dobytím Viedne, ktorá bola hlavným mestom jeho úhlavného nepriateľa Ferdinanda II. (1619–1637).

Bethlen sa prvýkrát priblížil k banským mestám už v septembri 1619. Tie sa mu z obavy pred plienením, či zlým zaobchádzaním, rýchlo podriadili. Bethlena zaujímali obzvlášť banské mestá, pretože si uvedomoval ich obrovský význam. Nachádzali sa tu významné ložiská zlata, striebra a medi. Preto sa v októbri 1619 na stretnutí s predstaviteľmi banských miest v Kláštore pod Znievom Bethlen intenzívne zaujímal o výnosy z baní. Z banských miest zohrávala zvláštnu úlohu Kremnica, ktorá patrila medzi najväčších producentov mincí v Uhorsku. Tú sa snažil Bethlen využiť čo najviac, aby mal potrebné prostriedky na financovanie nákladnej vojny proti Habsburgovcom. Aj keď v Kremnici po jej ovládnutí v roku 1619 nerazil žiadne mince, v tomto čase mu mesto vyplatilo 500 dukátov. Kremnickým podkomorským grófom bol v uvedenom roku Ján Lienpacher, ktorý zastával úrad od 12. decembra 1618. Napriek tomu, že bol spočiatku cisárskym úradníkom, patril medzi obľúbených ľudí Gabriela Bethlena. Za svoje verné služby dostal dokonca od neho dva domy. Lienpacher patrí medzi veľmi zaujímavé postavy uhorských a českých dejín. Do šľachtického stavu vstúpil 2. júna 1607, kedy mu v Prahe udelil erbovú listinu cisár a kráľ Rudolf II.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
zlatemedaile.cz - Investiční zlato a česká národní numismatika. Nejširší nabídka drahých kovů. Au. Aurum. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční cihly. Osvobozeno od DPH. Tradiční zlaté české dukáty i oficiální pamětní mince. Ag. Argentum. Stříbrné mince, stříbrné slitky švýcarských rafinérií. Pro podnikatele s plným odpočtem DPH. Sběratelské umělecké a limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny, Mincovny Kremnica, mince České národní banky a Národnej banky Slovenska. Do nabídky vybíráme pouze díla medailérů s investičním potenciálem, atraktivní pro sběratele. Našim exkluzivním dodavatelem investičních slitků je Zlatovna a.s. ©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.
RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...