DESKOVÉ HRY A NUMISMATIKA Dřevěné hrací kameny k deskovým hrám
Deskové hry jsou známé ze všech kultur.
V rámci jednotlivých her, při nichž bylo pohybováno zvláštními předměty resp. symboly (hracími kameny, figurami ap. – v tom převážná většina her spočívala), se musely obě strany hrající proti sobě jedna od druhé navzájem odlišit. Forma (tvar a vzhled) ostatně nehrála roli, primitivní kultury se spokojily s nalezenými předměty, jako byly kameny či mušle. Egypťané – znali také hry s rozličnými hracími figurami – měli již jakési kuželky podobné těm, používaným při dnešní halmě1 a všech podobných hrách, při nichž se s nimi pohybuje. Nejstarší známé hrací kameny v západoevropských zemích, pocházející z Francie z 11. století, byly kruhové ploché kotouče, více či méně vyzdobené. Vyrobené byly z kostí nebo dřeva, mrožích zubů nebo slonoviny. V pozdějších dobách přichází do úvahy všechny další myslitelné materiály, jantar, polodrahokamy a rozličné kovy.
Než se ale začneme plně zabývat v názvu článku zmíněným tématem, pokusím se na samý začátek o bližší vysvětlení některých základních pojmů, s nimiž se budeme v dalším textu setkávat. Deskové anebo obecněji stolní hry je možné dělit podle mnoha různých kritérií. Nejčastěji se hry dělí podle doby vzniku. Mezi tzv. klasické deskové hry se počítají hlavně staré hry, u kterých jsme schopni určit období ve kterém pravděpodobně vznikly. Deskové hry lze také třídit podle druhu.2 V některých zahraničních numismatických aukcích se objevují zvláštní předměty, svým vzhledem připomínající medaile.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
VELKÁ AUKCE SBÍRKY MINCÍ A MEDAILÍ FRANTIŠKA JOSEFA I.
15. a 16. aukce od firmy Macho & Chlapovič
Po úspěšném prodeji profilové sbírky Československých mincí a medailí z loňského roku, si Česko – Slovenský aukční dům připravil další lahůdku v podobě patnácté aukce, kde bude dražena sbírka mincí a medailí Františka Josefova s více než 600 položkami ve zlatě a stříbře. Následující šestnáctá aukce bude všeobecná a klasicky v ní nalezneme položky od Keltských mincí přes bohemika a uherské ražby, mince Habsburků, období Československa po světové mince, bankovky a vyznamenání. Nyní si pojďme blíže představit první z nich.
Habsburské panovníky po revolučních letech 1848–1849 rozšířil 2. prosince 1848 mladičký, teprve osmnáctiletý panovník František Josef Karel Habsburský z Boží vůle císař rakouský, král český, uherský, lombardský a benátský, dalmátský, chorvatský, slavonský, haličský, vladimirský a illyrský, král jeruzalémský, arcivévoda rakouský atd… Jeho vláda trvala úctyhodných 68 let, které jsou jasně patrné i na v ý voji portrétu panovníka na mincích od mladičkého chlapce, přes dospívajícího muže až k serióznímu zkušenému vladaři. Z numismatického pohledu to byla doba, kdy docházelo k několika zlomům, z konvenční a spolkové měny, se přešlo na tu korunovou. Renezanci zažilo také medailérství a rytci se mohli realizovat při nejrůznějších příležitostech (Střelby, návštěvní medaile, v ýstav y, v ýročí…).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
