COOKOVY OSTROVY
Monetární paralelní systém
Cookovy ostrovy jsou exotickou destinací, která má svoji vlastní historii a především je jedna z mála oblastí, kde platí nejen paralelní měnový systém (více níže). Cookovy ostrovy (angl.: Cook Islands, maorsky Kūki ‚Āirani; další názvy: Mangaiské ostrovy, Herveyho ostrovy) je svrchovaný stát a skupina ostrovů ležících v Tichém oceáně.
Historie Cookových ostrovů sahá k roku 1595, když již v 6. století ostrovy osidlovali Maurové. V roce 1595 přistál na jednom z ostrovů (Pukapuka) Španěl A. M. Neyra. Později to byli opět Španělé v roce 1606. Britové přistáli poprvé v roce 1764 na ostrově Pukapuka a pojmenovali jej Danger Island. Mezi roky 1773 a 1779 byly jižní ostrovy souostroví Cookových ostrovů navštíveny Jamesem Cookem (1728–1779) opakovaně. Jméno Cookovy ostrovy dali ostrovům Rusové na počest Jamese Cooka. Poprvé se objevilo na ruských mapách v roce 1814. Zákonným platidlem výhradně na území Cookových ostrovů je tzv. dolar Cookových ostrovů. Ten nemá přidělený symbol v rámci ISO 4217. Je jednak měnou lokální, platící pouze na území Cookových ostrovů a současně je měnovou jednotkou paralelní, když je pevně navázán na novozélandský dolar v poměru 1:1.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
Německá platidla po 2. sv. válce (1) 1945–1948
Vlivem politických událostí prošel německý hospodářský systém a s ním spojený
peněžní oběh mnoha dramatickými změnami.
Odlišné postoje někdejších spojenců
a následné rozdělení sfér vlivu po druhé světové válce nakonec vyústilo v rozdělení
země na východní a západní část. Na vývoj, jaký prodělalo právě Západní Německo,
se společně podíváme v následujícím krátkém seriálu, na který později navážeme
specializovanými články o jednotlivých emisích a platidlech.
V této první části se zaměříme na platidla platná na území Německa od května 1945 do měnové reformy 1948. Abychom však pochopili vývoj a vznik těchto bankovek a mincí, musíme se ohlédnout o několik let nazpět.
Krátce po nástupu nacistického režimu započala na území říše řada restriktivních opatření a to nejen politických, ale především hospodářských. Veškeré úsilí nově nastoleného režimu tak směřovalo k jednoznačné orientaci na těžký a zbrojní průmysl společně s rozsáhlým systémem veřejných prací. Rozšiřovaly se tak nejen velké hutní a výrobní závody, ale například se ve značné míře budovaly i nové dálnice a železnice.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATÉ MEDAILE.CZ