Vratislav II. a Vladislav II. Novinky z cyklu Korunovace českých králů
Volný cyklus pamětních medailí Pražské mincovny Korunovace českých králů obohatily dvě novinky.
Jako autor je pod nimi podepsán výtvarník Zbyněk Fojtů. Jedna připomíná prvního českého krále Vratislava II., druhý titul odkazuje na korunovaci jeho vnuka Vladislava II. Medaile jsou vyrobeny z čistého stříbra. Ještě letos mincovna plánuje i ražbu stejného motivu do zlata.
Autorem návrhů pro nové pamětní medaile, které připomínají první české korunované krále, je akademický sochař a medailér Zbyněk Fojtů. Při navrhování a modelování medailí typologicky vycházel z předcházejících korunovací českých králů, jichž je také autorem. „V portrétech panovníků jsem se snažil vyjádřit románskou dobu, ve které oba panovníci žili. Mým záměrem bylo také přenést určitou monumentalitu, kterou jsem cítil v malířských vyobrazeních králů,“ přiblížil výtvarník. Prozradil, že u medaile Vratislava II. chtěl co nejvýstižnějším způsobem znázornit románskou knižní malbu, kterou velmi obdivuje. „Na obou medailích je strukturální modelací denárů znázorněna doba, ve které byly mince vyraženy,“ dodal Zbyněk Fojtů.
Totožný motiv ponesou i medailony z čistého zlata. „Se stříbrnými mají společný průměr a hmotnost, vnějšími parametry se budou lišit pouze v síle materiálu,“ upřesnil mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
Jeruzalém ze zlata Řada investičních mincí s památkami Jeruzaléma
Jeruzalém byl hlavním městem starověkého Izraelského království za panování králů Davida a Šalomouna
(10. stol. př.n.l.) a po jeho rozpadu, roku 931 př.n.l., se stal hlavním městem Judského království, v němž až do roku 586 př.n.l. kralovali panovníci Davidovy dynastie.
Tehdy byl Jeruzalém dobyt vojsky babylónského krále Nebúkadnesara II. a Šalomounův chrám, jenž představoval náboženské, kultovní a kulturní centrum židovského národa, byl zničen. Judsko s Jeruzalémem připadlo Babylónii a velká část Židů byla odvedena do babylónského zajetí. Když Peršané roku 539 př. n. l. porazili Babylóňany a Judsko se stalo perskou provincií, tak se souhlasem krále Kýra II. začal postupný návrat Židů do Jeruzaléma a jeho okolí. Jeruzalém se opět stal hlavním městem autonomní perské provincie Jehud a roku 515 př. n. l. tam byl zasvěcen druhý Chrám, který existoval až do konce prvního protiřímského povstání, kdy jej roku 70 n. l. zničil Titus. Jeruzalém byl hlavním městem Judska za vlády Alexandra Velikého (332–323 př. n. l.) a jeho nástupců a zůstal jím i po dobytí samostatnosti panovníky z dynastie Hasmonejců v letech 142–37 př. n. l. Za vlády kontroverzního judského krále Heroda I. Velikého (37–4 př. n. l.) bylo v Jeruzalémě postaveno velké množství nádherných staveb a velkolepě přestavěn Chrám. Jeruzalém zůstal po Herodově smrti hlavním městem římské provincie Judaea až do roku 132 n. l., kdy císař Hadrianus rozhodl o jeho přebudování na římské pohanské město Aelia Capitolina, jehož dominantou byl na Chrámové hoře nově postavený chrám Jupitera Kapitolinského.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATÉ MEDAILE.CZ