Zapomenuté medailony Dvě vzácné medailérské práce s portrétem TGM
Profesor Masaryk oficiálně vstoupil do politiky v roce 1890, když se stal členem strany mladočechů.
Profesor Masaryk oficiálně vstoupil do politiky v roce 1890, když se stal členem strany mladočechů1. V roce 1891 byl za mladočechy zvolen poslancem rakouské říšské rady i českého zemského sněmu, ale pro rozpory s vedením mladočeské strany se o dva roky později obou mandátů vzdal. V tomto období zastával program autonomie českých zemí v habsburské monarchii, odmítal český nacionální radikalismus a propagoval politiku postupného posilování českého hospodářského a kulturního postavení a demokratizace politického života
v rakousko-uherské monarchii.
V roce 1900 založil Českou stranu lidovou, která byla o šest let později přejmenována na Českou stranu pokrokovou. V této straně našel Masaryk prostor pro prezentaci svých názorů a v letech 1907 a 1911 za ni byl zvolen poslancem. Až do roku 1914 stál v jejím čele. Již před první světovou válkou ostře vystupoval proti rakousko-uherské politice na Balkáně i proti perzekuci jihoslovanského národního hnutí. Postupně stále více přecházel na stranu radikálního protirakouského křídla české politiky. Masaryk záhy po vypuknutí světové války rozpoznal, že přišla dějinná chvíle k opětovnému dosažení české politické svébytnosti. Stál u zrodu domácího odboje a v prosinci 1914 odešel do zahraničí, aby získal vlády dohodových mocností pro národně osvobozenecký program Čechů a Slováků. Společně s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem se postavil do čela čs. zahraničního odboje.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (4)
Hrobka krále Kýrose II. Velikého
V tomto dílu seriálu „Památky na bankovkách“ se podíváme na íránskou bankovku 50 rials s motivem hrobky velkého krále Kýra II. Velikého na reversu. Hrobka se nachází v bývalém hlavním městě starověké perské říše Pasargada. Dnes se ruiny tohoto města nachází v Íránské provincii Fárs.
Tuto hrobku hned dvakrát ve starověku navštívil a popsal Aristobúlos z Kassandreie na přání Alexandra Velikého při tažení na východ, který krále Kýra obdivoval. Podle Aristobúlova popisu se jednalo o obdélníkovou hrobku s masivní základnou z kvádrů, která se nacházela uprostřed zahrady, z níž se vcházelo úzkým vchodem do pohřební komor y. Uvnitř hrobky se měl nacházet zlatý sarkofág, stůl se sklenicemi, královské vzácné šaty a truhlice se šperky a drahými kameny. Vnitřní výzdobu tvořil nápis v perštině: „Ó, člověče, já jsem Kýros, jenž založil panství Peršanů, král Asie! Nezáviď mi tento pomník!“ V současné době je hrobka krále Kýra II.Velikého nejlépe z dochovaných památek achaimenovské epochy
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATÉ MEDAILE.CZ