Olympijská mince Památka na moderní olympiádu
Novodobá olympijská tradice už přežila více než stovku let. S každou další olympiádou je
jasnější, že přetrvá dál, protože kromě sportovního ducha živí olympiády i spousty lidí. Olympijské hry mají samozřejmě i své numismatické památky.
K oživení olympijské tradice došlo v roce 1896 a v roce 1914 se poprvé přidaly i zimní olympijské hry. Přesto, že od začátku novodobé olympijské tradice známe suvenýry v podobě
medailí a plaket, na první olympijskou minci si numismatici museli počkat až do roku 1951. Tehdy bylo finskou vládou povoleno vydat první olympijskou minci v hodnotě 500 markkaa, která měla propagovat hry v roce 1952. Tato mince cirkulovala s běžnými oběhovými mincemi a bylo jí vyraženo poměrně velké množství. Minci se dostalo poměrně velké popularity a tak se z vydávání olympijských mincí stala (výnosná) tradice. Až na výjimky se později vydávaly
vždy jen mince pamětní, které se do oběhu vůbec nedostaly.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (10) Klasicismus a empír – návrat k střízlivosti a uměřenosti
Jako každá pozdní slohová fáze, tak i končící barok se větvil a odumíral.
Jedna část vyrostla do zdrobnělého rokoka, druhá si naopak uložila přísnost a návrat ke klasickým hodnotám. Z té druhé vznikl nový sloh, klasicismus, který heraldice přinesl zjednodušení, oproštění od dekorací a tedy jisté ozdravění. Dá se vysledovat i na erbech mincí a medailí. Antickou inspiraci najdeme nejen v obecné snaze po klidu a harmonii, ale i v přímých citacích antických postav a symbolů.
Nevěsta se s ustrnutím dívala za odcházejícím důstojníkem. Pak se stejným úžasem pohlédla na hrst dukátů, který jí před chvilkou dal, spolu s gratulací ke svatbě. Bílý důstojnický kabát ještě ani nezmizel za rohem, když se mezi svatebčany stále hlasitěji ozývalo: „To byl určitě on! Ano ano, opravdu, byl to sám císař Josef!“ Toho listopadového dne roku 1778 se Josef II. v Benešově nad Ploučnicí zase jednou objevil ve své oblíbené roli. Rád jezdil inkognito po vsích a městečkách, aby poznával monarchii takříkajíc „zdola“. Tu obdaroval novomanžele, tam vyoral zapůjčeným pluhem brázdu na poli, jinde pochválil děti ve venkovské škole za správné odpovědi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU