WWW.ZLATE-MINCE.CZ součástí českého kulturního dědictví.
Stránky www.Zlate-Mince.cz byly vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví.
Stránky jsou archivovány několikrát ročně a jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.
"Vzhledem k tomu, že množství dokumentů přístupných online je obrovské a tyto publikace zveřejňované na Internetu jsou velmi rozdílné kvality, vybírá Národní knihovna ČR ty nejlepší z českých internetových stránek tak, aby byly trvale uchovávány dokumenty, jež mají dokumentární hodnotu pro současné i budoucí generace a tvoří národní kulturní bohatství."
Ochranu a uchování těchto dokumentů zajišťuje od roku 2000 Národní knihovna ČR ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity.
Internetový katalog zlatých a stříbrných mincí české státnosti od roku 1918, který provozujeme na jednoduché adrese www.Zlate-Mince.cz patří svým rozsahem k naprosto ojedinělým stránkám i v evropském měřítku. Představuje ucelený a úplný přehled mincí ražených na našem území Československým státem a po rozdělení Českou a Slovenskou republikou.
Více než 2400 stránek poskytuje informace o technických parametrech mincí, nabízí detailní fotografie vzácných titulů i zajímavosti z české mincovní tvorby.
Tyto stránky pomáhají především investorům kteří chtějí do drahých kovů investovat a vytvořit si vlastní zlaté rezervy. Nabízí základní informace o fungování trhu s fyzicky alokovaným investičním zlatem.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (48)
Početní peníze II. – Importované
Početní peníze se v Čechách razily již ve 14. století, ale jejich produkce byla marginální a nestačila potřebám. Četné nálezy na území ČR dokládají jejich mohutný import.
Nakolik se u nás užívaly početní peníze z Francie a z rakouských zemí, které se ojediněle objevují v nálezech, není prozatím zřejmé. Mohly to být ražby typu koruna – květinový kříž s opisem AVE MARIA GRACIA PLENA na líci a literami A-V-E-G kolem čtyřpásu na rubu (obr. 1), které jsou přidělovány do doby vlády Karla VI. (1380–1422) (Mitchiner 1988, 179–182). Zajímavostí je v tomto ohledu nález staršího francouzského žetonu Filipa VI. z Valois (1328–1350) typu trůnící panovník – květinový kříž (obr. 2) jako součást depotu míšeňských grošů odkrytého v roce 1888 v okrese Žďár nad Sázavou (Němeček 1968, 250). Patrně se u nás užívaly také nejstarší tyrolské početní peníze z doby vlády arcivévody Zikmunda 1439–1490 (Radoměrský 1950, 176–177, č. 7) (obr. 3). Později v Čechách převládl dovoz z Norimberku, kde se od poloviny 15. století počal vzmáhat cech klempířů a výrobců početních penízů. Příslušník cechu, který se zabýval výrobou početních peněz, se nazýval Rechenpfennigschläger či Rechenpfennigmacher, čili doslova razič či v ýrobce početních penízů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
